Barevně nazdobené i naladěné nás potkáte na festivalu Colours of Ostrava. Náš stánek je hned vedle toho domovského od Moravskoslezského kraje mezi první a druhou scénou. Kromě toho, že si u nás vyzkoušíte, jak nejlépe naložit s krajskými penězi a napíšete vzkaz hejtmanovi a vedení kraje, máme pro vás připravené taky noviny plné zajímavých informací o kraji a připravované strategii rozvoje. Nebo si sami poskládáte barevnou papírovou čepičku.

Navštivte nás kterýkoliv den od středy až do soboty a řekněte nám, jak by podle vás měl kraj vypadat v roce 2027.

Jak se kraj vyvíjí a kam směřuje podle těch, kteří jsou za jeho rozvoj zodpovědní? O změnách a budoucnosti v oblasti kultury hovoří náměstek hejtmana kraje pro kulturu a památkovou péči Lukáš Curylo.

Co považujete ve své oblasti za nejvíce pozitivní změnu v posledních letech? 

Kultura se stala jedním ze základních stavebních kamenů pro rozvoj Moravskoslezského kraje. Vytvořila se účinná podpora kultury a podmínky pro zvýšení kulturního potenciálu kraje zajištěním meziročního nárůstu financí o 10 %. Doceňuje se role ochrany kulturního dědictví a s tím souvisejících investic do kulturní infrastruktury kraje.

Kam chcete, aby se kraj ve Vaší oblasti nejvíce posunul do roku 2027? 

Mým přáním je, aby náš kraj žil bohatým kulturním životem, aby rozvíjel a podporoval kulturní instituce, tvůrce, kreativní odvětví a bezpochyby talenty. Chci, aby si kraj zachoval svou jinakost a výjimečnost – KULTovní kulturu. Vidím kraj v roli přirozeného magnetu pro kreativce, umělecky zaměřené studenty, talenty, dirigenty, kapely a další, kteří tady budou chtít dělat kvalitní kulturu.

Které 2 až 3 projekty považujete za stěžejní? 

Prioritou je postavit novou vědeckou knihovnu – realizovat projekt Černé kostky. Taky přístavba Galerie výtvarného umění je stavbou, která kulturu v kraji posune na špici. Jako důležitý vnímám projekt, který má pracovní název „Muzea MSK – TOP 100“, jehož cílem je využít potenciál kulturních institucí kraje. Chceme se zaměřit na prezentaci toho nejhodnotnějšího, co nabízí kulturní dědictví, o které kraj pečuje.

Ptáme se těch nejpovolanějších na úrovni Moravskoslezského kraje, jak vnímají vývoj a jak vidí budoucnost ve vybraných oblastech. Tady jsou tři krátké odpovědi Jarmily Uvírové, náměstkyně hejtmana kraje pro životní prostředí a zemědělství.  

Co považujete ve své oblasti za nejvíce pozitivní změnu v posledních letech?  

Pozitivně vnímám ekologizaci průmyslu. Nové technologie odprášení změnily poměr vyprodukovaných tuhých znečišťujících látek, takže většinu již dnes emitují domácí kotle na pevná paliva a případně doprava. 

Kam chcete, aby se kraj ve vaší oblasti nejvíce posunul do roku 2027?  

Děláme vše pro kompletní výměnu kotlů na pevná paliva v domácnostech. Chceme vytvořit funkční systém nakládání s komunálním odpadem a ukončit jeho skládkování. Důležitá je také sanace starých ekologických zátěží a využití brownfields.

Které 2 až 3 projekty považujete za stěžejní?  

Z projektů musím zmínit kotlíkové dotace nebo vybudování zařízení na materiálové a energetické využití komunálních odpadů. V oblasti zemědělství musíme řešit kalamitu jmelí v našem kraji. 

Tři jednoduché otázky, tři krátké odpovědi. Ptáme se těch, kteří na úrovni kraje zodpovídají za rozvojová témata. Jak vidí vývoj a budoucnost náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro dopravu a chytrý region Jakub Unucka? 

Co považujete ve své oblasti za nejvíce pozitivní změnu v posledních letech? 

Bezpochyby je to přerod našeho průmyslového dědictví v inovativní a technologický kraj plný myšlenek a nápadů. Stáváme se rejdištěm průmyslu 4.0 a budovateli úplně nové digitální ekonomiky, založené na chytrých technologiích, které šetří lidem čas i peníze.

Kam chcete, aby se kraj v dopravě a chytrých technologiích posunul do roku 2027? 

K vodíkovému kraji! To znamená směrem k bezemisní dopravě a nízkoemisnímu průmyslu. Chci takový kraj, který bude dopravně založený na vodíkových pohonech a který bude vyráběn zelenou energetikou bez uhlí. 

Které 2 až 3 projekty považujete za stěžejní? 

Máme vizi Vodíkového údolí Moravskoslezského kraje a začínáme ji naplňovat. Zásadní je také transformace železniční infrastruktury.

Zeptali jsme se náměstka hejtmana kraje pro zdravotnictví Martina Gebauera, jak vnímá vývoj a vidí budoucnost ve svém oboru optikou kraje. Tři jednoduché otázky, tři krátké odpovědi. 

Co považujete ve zdravotnictví za nejvíce pozitivní změnu v posledních letech?  

Je to myslím narovnání vztahu mezi pacientem a lékařem při uplatňování práv pacienta, zlepšení dostupnosti a kvality zdravotní péče a také pořízení a obnova zdravotnické přístrojové techniky. 

Kam chcete, aby se kraj ve zdravotnictví nejvíce posunul do roku 2027? 

Budeme usilovat o zajištění dostupné primární péče, personální stabilizaci lékařského a zdravotnického personálu a implementaci dalších projektů v oblasti elektronizace zdravotnictví.  

Které 2 až 3 projekty považujete za stěžejní? 

Stěžejní je optimalizace struktury akutní lůžkové péče. Budoucnost vidím také v projektech v oblasti eHealth – elektronizaci procesů ve zdravotnictví a v systému pomoci na vyžádání, tzv. first responder.

Návštěvníci Dne obce Bystřice se zapojili do tvorby krajské rozvojové strategie. Pomyslné miliardy korun investovali vyváženě napříč vybranými rozvojovými tématy. Přímo v Bystřici a na Třinecku lidé chtějí nejvíce rozvíjet či zlepšit zdravotnictví a vzdělávání. Jako rozvojové téma číslo 1 v celém kraji zvítězilo životní prostředí a energetika, do nějž lidé vložili 13 z 63 miliard. Při představě, jaký by kraj měl být, se lidé nejvíce přikláněli ke slovům bezpečnější a vzdělanější.

V čem vnímá největší posun kraje v posledních letech a jak vidí jeho budoucnost náměstek hejtmana kraje pro regionální rozvoj a cestovní ruch Jan Krkoška? Tři odpovědi na tři otázky. 

Co považujete ve své oblasti za nejvíce pozitivní změnu v posledních letech? 

Velmi pozitivně vnímám fungování Moravskoslezského inovačního centra a rekordní návštěvnost kraje za poslední roky.  

Kam chcete, aby se kraj ve Vaší oblasti nejvíce posunul do roku 2027? 

Věřím, že díky #hrajemskrajem se změní image regionu a náš kraj se stane celkově atraktivnější pro obyvatele, a tím se zastaví odliv lidí z regionu.  

Které 2 až 3 projekty považujete za stěžejní? 

Stěžejní je myslím další rozvoj podnikatelského inovačního prostředí a dále rozvoj turistických oblastí jako jsou Beskydy, Jeseníky a Slezská Harta. Kromě toho běží velké projekty, jako je pohornická krajina, RE:START nebo výstavba nové fakulty Ostravské univerzity. 

Zeptali jsme se náměstka hejtmana kraje pro sociální oblast Jiřího Navrátila, jak vnímá vývoj a jak vidí budoucnost v oblasti sociálních služeb a péče. Tady jsou tři jednoduché otázky a tři krátké odpovědi. 

Co považujete ve své oblasti za nejvíce pozitivní změnu v posledních letech? 

Je velmi pozitivní, že se podařilo vytvořit podmínky pro plnohodnotný život lidí, kteří dříve z různých důvodů museli žít doslova v ústavních podmínkách bez respektu k jejich individuálním potřebám. Nyní už mohou žít v samostatných domácnostech jako každý z nás – jak potřebují, s podporou, která je tomu určena. 

Kam chcete, aby se kraj ve Vaší oblasti do roku 2027 nejvíce posunul? 

Chceme naplňovat motto, že náš kraj je místem pro všechny. To znamená zajistit všem občanům, ať už jde o lidi s jakýmkoliv hendikepem nebo o lidi tzv. bez omezení, aby v kraji měli takové podmínky, které jim naplno umožní využívat svůj potenciál a žít svůj život kvalitně. Rád bych, aby byl kraj vnímán jako místo, kde části společnosti nebo komunity vedle sebe žijí ve vzájemném respektu a s ohledem na své individuální potřeby.  

Které 2 až 3 projekty považujete za stěžejní? 

Intenzivně se věnujeme problematice navyšování kapacit pobytových služeb pro seniory v kraji, konkrétně chystáme navýšení těchto kapacit v Kopřivnici, Petřvaldu a Karviné. Dále chystáme aktivity na podporu osob, které tím, že pečují o své blízké, jim umožňují žít dále v prostředí jejich domovů. V neposlední řadě se věnujeme také problematice přechodu od institucionální péče do podmínek běžného života u osob s duševním onemocněním. 

Zamyslet se nad budoucností kraje a investovat pomyslené miliardy korun do jeho rozvoje měli o víkendu 27. a 28. dubna návštěvníci Dne Země v Krnově a v Opavě. Participatviních aktivit #hrajeMSKrajem se i přes deštivé počasí zúčastnilo na 100 lidí.

V Krnově lidé upřednostňují podporu zdravotnictví a sociálních služeb, kultury a zlepšení situace v dopravě – 33 z 55 miliard korun do rozvoje na Bruntálsku a Krnovsku směřovalo do těchto tří oblastí. Dalších 28 miliard korun přidělili lidé na Opavsko, kde dominovalo téma zlepšení dopravy. Hned 16 z 23 miliard pro Ostravsko určili lidé tématu životního prostředí a energetice. U návštěvníků akce rezonovala témata bezpečnosti, vzdělanosti a podpory mladých a talentů – v odpovědi na otázku „Jaký byste kraj chtěli mít?“ právě tato klíčová slova lidé označili nejčastěji.

Opavané by chtěji mít kraj bezpečnější, hrdější, podnikavější a vzdělanější, pro mladé a talenty. Tři čtvrtiny ze 40 miliard korun investovaných na Opavsku lidé přiřkli do zlepšení dopravy a bezpečnosti, životního prostředí a zdravotní a sociální péče. Kromě Opavska mysleli nejvíce na rozvoj Bruntálska, kam směřovali 32 miliard korun, z toho 11 miliard korun do podnikání. Do rozvoje Ostravska by vložili 21 miliard korun, z toho 13 miliard do zlepšení životního prostředí a energetiky.

O budoucnosti Moravskoslezského kraje diskutovali lidé na karvinském Dni Země v pátek 26. dubna. Měli přitom možnost investovat 3 miliardy korun do vyváženého rozvoje kraje a přemýšleli, jaký by kraj chtěli mít. Ze sesbíraných odpovědí vyplývá, že si lidé přejí mít kraj bezpečnější. Pomyslné miliardy návštěvníci akce směřovali hlavně do životního prostředí.

Kromě toho lidé psali vzkazy hejtmanovi a vedení kraje. Opět se často zaměřovali na ekologii a prostředí. Zmiňovali, že chtějí více zeleně a že by uhelné elektrárny měly nahradit sluneční elektrárny. Karviňané by také chtěli posílit financování zdravotní a sociální péče nebo pracovní nabídky.

Zapojit se do uvažování o rozvoji kraje můžete také na Dnech Země v Krnově a Opavě 27. a 28. dubna nebo na akci Frýdek-Místek na kole 4. května. Poté také na dalších 20 akcích napříč regionem.

Zapojit se do krajského plánování mohli Ostravané ve středu 24. dubna na Dni Země v Porubě. Lidé ve stánku #hrajeMSKrajem symbolicky umísťovali 3 milardy korun do různých rozvojových oblastí a okresů kraje. Zároveň psali konkrétnější nápady a podněty hejtmanovi a vedení kraje. Jak by to vypadalo, kdyby o krajském rozpočtu na investice rozhodovali náštěvníci akce?

Lidé rozdělili celkem 381 miliard Kč. Například v Ostravě nasměrovali 52 miliard Kč do životního prostředí a energetiky, 25 miliard Kč do dopravy a bezpečnosti, 22 miliard Kč do vzdělávání a sportu.

Kromě Ostravska lidé nejvíce podpořili především Karvinsko a Frýdecko-Místecko, zejména v oblasti životního prostředí a energetiky. Na Bruntálsku by chtěli rozvíjet zdravotní a sociální péči, na Novojičínsku kulturu a volný čas, na Opavsku vzdělávání a sport.

Jak byste se rozhodli vy? Se stánkem #hrajeMSKrajem navštívíme více než 20 dalších akcí po kraji. Přijďte a zapojte se do plánování budoucnosti regionu s námi. Stejné aktivity jako na kacích si můžete vyzkoušet i online v sekci Chci se zapojit.