#Čistější a zelenější Moravskoslezský kraj se posouvá směrem od uhlí k nízkoemisním a obnovitelným zdrojům energie, zároveň si chce zachovat svou energetickou soběstačnost. S naplněním ambiciózního cíle mu má pomoci Centrum energetických a environmentálních technologií – Explorer (CEETe), které vznikne v kampusu VŠB-TUO.

Vědecko-výzkumné centrum bude využívat moderní metody pro přeměnu odpadů a dalších alternativních paliv na užitečné formy energie. Jedním z hlavních produktů, který vznikne transformací energií, má být vodík. „V našem centru budeme vyrábět vodík čistou cestou, ekologicky, s minimální uhlíkovou stopou a maximálním zapojením technologií pro zapracování odpadů,“ vysvětlil Stanislav Mišák, ředitel Centra ENET.

Chytrá a ekologická má být už samotná budova nového centra, kterou bude zdobit zelená střecha i zelená fasáda. Zavlažovány budou nashromážděnou dešťovou vodou, jež se využije také jako šedá voda pro sociální zařízení a výrobu vodíku elektrolýzou.

Součástí stavby budou fotovoltaické panely, už v návrhu se přitom počítalo s dvojnásobnou kapacitou akumulačního bloku, aby mohla být zbytková energie využita i v dalších budovách kampusu.

Mezi další silné stránky centra patří to, že je mobilní, škálovatelné a modulární. Znamená to, že by dosud na evropské poměry unikátní projekt mohl být v budoucnu přenositelný i do dalších regionů a přizpůsobený jejich specifickým potřebám.

Výstavba centra vyjde na 270 milionů korun, Moravskoslezský kraj se podílí 7 miliony, 40 miliony soukromá společnost Smart Inovation Centum SIC, 200 milionů bude hrazeno z dotace Ministersta průmyslu a obchodu ČR.

Projekt CEETe je součástí prioritní oblasti #zelenější_a_čistější kraj. Chci se podívat na další projekty.

Minulou středu se uskutečnil webinář zaměřený na nové programové období EU. Pozvání na něj přijali zástupci Ministerstva pro místní rozvoj a Ministerstva životního prostředí, kteří představili aktuální informace k nastavení IROP, OP ŽP a OP Spravedlivá transformace.

Záznam z webináře

Prezentace z webináře

• Úvod (J. Krkoška)
• IROP (A. Pekárek)
• Životní prostředí (J. Hlaváček)
• MSK v transformaci (Z. Karásek)

Informace jsme také shrnuli do přehledné brožury pro obce.

Zastupujete obec ležící na území Moravskoslezského kraje a potřebujete získat rychlý přehled o příležitostech evropských fondů, které nabízí nové programové období?

Přihlaste se na webinář pořádaný Moravskoslezským krajem, na nějž přijali pozvání zástupci Ministerstva pro místní rozvoj a Ministerstva životního prostředí. Dozvíte se aktuální informace k nastavení IROP, OP ŽP a OP Spravedlivá transformace.

Registrujte se na tomto odkazu nejpozději do pátku 4. 12.:
https://bit.ly/35UNmvg

E-mail s odkazem na konferenční místnost pro připojení k webináři vám bude zaslán v dostatečném předstihu před konáním webináře na vámi zaregistrovanou e-mailovou adresu.

PROGRAM WEBINÁŘE

• Aktuální informace k Integrovanému regionálnímu operačnímu programu (Zdeněk Semorád, náměstek ministryně, sekce Evropských a národních programů, MMR)
• Aktuální informace k Operačnímu programu životní prostředí (Jan Hlaváček, ministerský rada, sekce Řízení fondů EU, MŽP)
• Jak se Moravskoslezský kraj připravuje na nové příležitosti? (Zdeněk Karásek, zmocněnec hejtmana kraje pro program Restart a uhelnou platformu)

Projekt Clairo (CLear AIR and Climate Adaptation) reaguje na jednu z předních výzev Moravskoslezského kraje – kvalitu ovzduší. Jeho základem je výsadba stromů ve městech, klíčová je přitom však spolupráce s univerzitami a vědecký přístup. Právě díky inovativnímu pojetí získal pilotní výzkumný projekt prestižní grant z evropského programu Urban Innovative Actions (UIA) a Ostrava se tak jako první město v České republice dostala na mapu inovativních evropských měst.

Na projektu aktivně pracují tři univerzity – VŠB-TUO zabývající se měřením koncentrace škodlivých látek v ovzduší, Slezská univerzita v Opavě, která navrhla strukturu zeleně a vytvořila databázi rostlin, a Palackého univerzita v Olomouci. Ta vytváří speciální zálivku pro zvýšení odolnosti vysazených rostlin.

Projekt Clairo byl zahájen měřením, díky kterému se podařilo získat důležité údaje o škodlivých látkách v ovzduší. Měřící senzory se solárním panelem v místě výsadby odesílají data na centrální stanici každých pět minut. Se zpracováním dat pomáhá superpočítačové centrum IT4Innovations a promítá je do veřejně přístupné databáze.

Sběr a analýza dat probíhající napříč všemi ročními obdobími a za odlišných klimatických podmínek je zásadní pro druhou část projektu – vytvoření struktury a kompozice zeleně. Přesné měření pomůže vybrat takové odrůdy rostlin, které budou v daných oblastech odolnější a schopny dlouhodobě zachytávat více prachových částic. Vědci jsou současně přesvědčeni, že pokud zeleň ošetří speciální zálivkou, znásobí se jejich odolnost. Při běžné výsadbě totiž umírá až 15 % rostlin.

Důležitá je také přenositelnost projektu. V případě, že se pozitivní dopad vysázené zeleně na kvalitu ovzduší měřením potvrdí, bude postup aplikován i na další oblasti v rámci Moravskoslezského kraje. Už nyní se kromě Ostravy podařilo do projektu zapojit také Opavu, Třinec, Frýdek-Místek, Karvinou, Havířov a Rychvald.

Hlavním partnerem projektu je město Ostrava, které jej koordinuje, zajišťuje samotnou výsadbu stromů a následnou péči o ně. Moravskoslezský kraj projekt nejen spolufinancuje, zároveň pomáhá i se zapojováním dalších měst. Dalšími partnery jsou organizace Sobic a Regionální sdružení územní spolupráce Těšínské Slezsko, které zapojují do projektu obyvatele měst prostřednictvím informačních akcí a seminářů a provádí průzkum veřejného mínění, v němž zjišťují motivace obyvatel ke zlepšování kvality ovzduší a ekologickému životnímu stylu.

Projekt CLAIRO je součástí prioritní oblasti #zelenější_a_čistější kraj. Chci se podívat na další projekty.

Na ostravské Černé louce u břehu řeky Ostravice probíhají práce na novém kampusu Ostravské univerzity. Unikátní zázemí pro sport, zdraví a umění má být dokončeno na jaře roku 2022. Sloužit bude nejen studentům, ale také veřejnosti. Jeho cílem je oživit centrum města a přilákat do Ostravy mladé talenty.

Součástí multifunkčního areálu bude

• Nová budova Fakulty umění Ostravské univerzity – Klastr umění a designu
• White Cube – výstavní prostor zaměřený na design s multimediálními učebnami a ateliérem
• Komorní sál pro 250 posluchačů
• Ateliér a výzkumná laboratoř pro muzikoterapii
• Sportoviště napojené na vědecké laboratoře
• Poradna pohybových programů pro veřejnost

Společně s kampusem se na Ostravské univerzitě otevřou i nové studijní programy, a to například produkce v kulturních a kreativních odvětvích, grafický design, sportovní vědy nebo behaviorální zdraví, sport a technologie.

Celkově vyjde projekt na zhruba jednu miliardu korun. Peníze na stavby získala univerzita z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání díky programu Restart. Finančně jej ze svého rozpočtu podporuje také Moravskoslezský kraj.

Projekt je součástí prioritní oblasti #vzdělanější_a_zaměstnanější kraj. Chci se podívat na další projekty.

Kancelář Bruselská linka Moravskoslezského kraje připravila sérii bezplatných webinářů zaměřených na evropské programy v novém programovém období 2021-2027.

Co si z webinářů odnesete?

• Informace o změnách v možnostech finanční podpory pro období 2021-2027, které se týkají mimo jiné komunitárních programů Erasmus nebo Kreativní Evropa.
• Přehled o aktuálně vyhlášených a plánovaných výzvách z dlouhodobých fondů, jako jsou Fond budoucnosti, Norské fondy nebo Visegradský fond.
• Povědomí o méně známých programech a možnostech financování pro města (např. EUCF, UIA, Elena)

Kdo bude mezi přednášejícími?

• Odborníci přímo z kontaktních míst, tedy z Úřadu vlády ČR, ministerstev, Domu pro zahraniční spolupráci, Kanceláře Kreativní Evropa ad.
• Celý program ke stažení zde.

Pro koho jsou webináře určeny?

• 12. 11. pro neziskový sektor z MSK
• 24. 11. pro obce, města a další instituce z MSK
• leden/únor: pro firmy a univerzity z MSK
• leden/únor: pro firmy, města a další instituce z MSK

Cílové skupiny jednotlivých webinářů jsou pouze doporučené, přihlásit se může kdokoli.

Kde se mohu zaregistrovat?

Na první dva semináře se zaregistrujte přes tento odkaz.

Podnikáte v Moravskoslezském kraji a zasáhla vás současná opatření? Neváhejte využít konzultační poradnu Rychlá rada. Každý všední den od 9:00 do 17:00 se můžete obrátit na tým odborníků, kteří vám zdarma pomohou zorientovat se v aktuálně nabízené podpoře z regionálních, státních i evropských programů.

Vyplňte jednoduchý formulář na webu www.rychla-rada.cz.

Tým odborníků rychlé rady je složen ze zástupců oddělení regionálního rozvoje krajského úřadu, kteří jsou výkonnou jednotkou celého systému. Odpovídají na příchozí dotazy nebo je dále distribuují odborníkům z partnerských organizací: Krajské hospodářské komory MSK, CzechInvestu, Moravskoslezského paktu zaměstnanosti, Moravskoslezského inovačního centra Ostrava, společnosti Moravian-Silesian Tourism a BeePartner.

Slezská Harta neboli „Jesenické moře“ je jednou z největších českých přehrad. Rozléhá se na úpatí hor Nízkého Jeseníku a z elektrolodi, která ji od loňského roku brázdí, lze zahlédnout i 780 m vysoký kopec Velký Roudný, největší a nejzachovalejší stratovulkán v České republice.

Přehrada má bezpochyby velký turistický potenciál. Ještě atraktivnější se má stát díky dvěma vlajkovým projektům zahrnutým ve Strategii rozvoje Moravskoslezského kraje v prioritní oblasti Kulturnější a atraktivnější kraj. Jejich nositelem je Mikroregion Slezská Harta.

Cyklostezka Střecha Evropy při vodní nádrži Slezská Harta

Už nyní se kolem přehrady nachází lesní a polní cesty, které jsou využívány jako cyklotrasy, chybí jím však kvalitní zpevněný povrch. Navržená trasa cyklostezky povede co nejblíže k vodní hladině Slezské Harty a bude mít co nejmenší převýšení. Nové cyklotrasy mají navíc vzájemně propojit současnou síť. Kudy přesně povedou znázorňuje video.

Turistické zázemí pro Slezskou Hartu

U břehů Slezské Harty se chystá lepší zázemí i pro další turisty. V rámci projektu by se zde mělo vybudovat hygienické zázemí pro návštěvníky – toalety, sprchy, převlékárny, úschovny, veřejná tábořiště či kempy, veřejné pláže, občerstvení, půjčovny kol, lodiček a dalšího sportovního vybavení nebo rybářské základny.

Zároveň se bude rozvíjet lodní doprava, již nyní byl zahájen provoz elektrolodi s dvěma elektromotory, lithiovou baterií a solárními panely. O její provoz a veškerou lodní dopravu se stará svazek obcí Slezská Harta. Vzniknout zde mají i kvalitní přístaviště pro lodní dopravu nebo jachetní a veřejná kotviště.

Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský kraj jsou v Česku nejvíce strukturálně zasažené regiony. Současný útlum těžby a těžkého průmyslu, které byly v minulosti jejich nejsilnějšími stránkami, staví dnes tyto kraje před řadu ekonomických, ekologických i společenských výzev. Regiony se musí vzdát své uhelné minulosti, přejít na nízkoemisní ekonomiku a hledat nové směry, ve kterých budou silné a unikátní. S touto transformací jim už od roku 2015 pomáhá program RE:START.

O co jde?

„Region je jako operační systém. Když se zasekne, potřebuje RE:START.“

Tak zní motto programu, jehož cílem je dostat takzvané regiony v transformaci z krize, dát jim nový impuls a pomoct jim postavit se na vlastní nohy. Program koordinuje národní tým, který krajům pomáhá získávat finanční prostředky, sbírá od nich požadavky, pojmenovává jejich problémy, zkoumá efekt navrhovaných opatření a jedná s vládou. Jeho hlavním úkolem je dohlížet na to, aby projekt transformace fungoval jako celek a aby se regiony rovnoměrně rozvíjely.

K čemu to je?

Ačkoli RE:START sám nedisponuje finančními prostředky, pomáhá krajům peníze na projekty získávat, a to jak z národních, tak i z evropských zdrojů. Mimo jiné se díky RE:STARTu mohou vyhlašovat speciální výzvy určené pouze pro regiony v transformaci. Získané prostředky pak využívají města, obce, univerzity a v omezené míře také soukromé firmy například na regeneraci zanedbaných území, opravy silnic druhých a třetích tříd nebo pořízení moderních přístrojů a technologií.

RE:START je jako puzzle

Ekonomika se nerozjede bez lidí. A lidé v krajích nezůstanou bez dostatečné úrovně kvality života. Proto RE:START dohlíží na to, aby se regiony rozvíjely rovnoměrně ve všech oblastech. Funguje to jako puzzle – jednotlivá dílčí opatření a projekty do sebe zapadají a dohromady tvoří namísto chaotické čmáranice smysluplný obrázek.

S čím už RE:START pomohl?

Projektů je celá řada. V poslední době se za přispění RE:STARTu podařilo získat například 800 milionů korun na nákup silničních nízkoemisních a bezemisních vozidel, 200 milionů korun na modernizaci nemocnice v Ostravě-Vítkovicích nebo 50 milionů korun na demolice budov v sociálně vyloučených lokalitách. RE:START se podílí i na projektu pohornické krajiny POHO2030 a pomůže také se ziskem financí z nových fondů Evropské unie pro bývalé uhelné regiony, o kterých jsme psali tady.

Zaujal vás program RE:START? Více informací o něm včetně strategického rámce a akčních plánů najdete tady.

Jaký bude kraj v roce 2027? Připomeňte si klíčová témata a priority kraje pro příštích 7 let.

Prolistujte si zkrácenou verzi strategie rozvoje kraje http://bit.ly/strategiehrajeMSKrajem.

Nebo se podívejte na její plnou verzi.

Strategie pro Moravskoslezský kraj vznikala během celého loňského roku. Témata byla tvořena společně se zástupci obcí, firem, univerzit a dalších organizací v kraji za přispění více než 100 odborníků na různé oblasti.

Strategie rozvoje je společnou dohodou o tom, kam má kraj směřovat, a vychází z dlouhodobé vize. Pro více informací se podívejte také na Co se chystá.

Zástupci obcí, podniků, univerzit i ministerstev se v pátek 11. září setkali již potřinácté na půdě Krajského úřadu Moravskoslezského kraje v rámci zasedání Regionální stálé konference. Jejímu programu dominovalo téma nových finančních zdrojů pro rozvoj kraje, kterými chce Evropská unie podpořit uhelné regiony v transformaci.

Klíčovými fondy, které podpoří přechod kraje k nové ekonomice nezávislé na fosilním průmyslu, budou Modernizační fond a Fond pro spravedlivou transformaci. Více informací o těchto zdrojích se dočtete tady. Nový operační program, který bude čerpat prostředky z FST, představil na konferenci Jan Kříž, náměstek ministra životního prostředí ČR.

Hovořilo se také o projektu pohornické krajiny POHO2030 a projektech, které mají vzniknout v rámci programu RE:START. V galerii níže se můžete podívat na přehled projektů, které se uskutečnily v tomto roce a které jsou naplánovány pro roky 2021 a 2022.

Na konferenci vystoupil také zástupce Ministerstva pro místní rozvoj, který ocenil fungování RSK Moravskoslezského kraje a označil jej za příklad dobré praxe.

Na všechny prezentace z 13. RSK se můžete podívat tady.

Bezplatné informace a poradenství nabízí zdarma kancelář Moravskoslezského kraje s názvem Bruselská linka. Zástupci všech obcí, firem, neziskovek a dalších organizací se sídlem v Moravskoslezském kraji se na ni mohou obrátit v případě, že potřebují poradit ohledně financování svých projektů z evropských komunitárních programů.

Využít k tomu mohou online formulář nebo se zastavit přímo na kontaktním místě v Dolní oblasti Vítkovice v Ostravě. Poradenství se týká neinvestičních projektů, a to hlavně z oblasti vzdělávání, vědy a výzkumu, inovací, kultury nebo kreativních průmyslů. Novinky o vyhlášených výzvách můžete sledovat na www.bruselskalinka.cz.

Díky kanceláře se daří získávat informace i finance do kraje přímo z Bruselu.

Projekt je součástí prioritní oblasti #podnikavější_a_inovativnější_kraj.

Chci se podívat na další projekty.

Školní statek v Opavě nabízí jedinečné výukové zázemí nejen v kraji, ale i v celé České republice. Je totiž jedním z mála fungujících zařízení svého druhu. Nyní má za sebou už třetí etapu rekonstrukce, díky které žáci zahájí výuku v novém školním roce v moderních učebnách a sklenících.

Opavský statek využívají žáci a pedagogové Masarykovy střední školy zemědělské a Vyšší odborné školy v Opavě. Jeho rekonstrukce začala před třemi lety. V té době byla v rozsáhlém areálu řada prostor, které nemohli žáci nijak využívat. Zároveň se však Masarykova zemědělská škola potýkala s plnou kapacitou a nedostatkem odborných učeben a laboratoří.

V průběhu projektu bylo nutné zdemolovat některé z původních objektů, vznikla nová chemická laboratoř a multimediální učebna. V momentálně poslední fázi se dostalo i na nové skleníky, učebny, šatny a další zázemí. „Připravujeme další fáze rekonstrukce statku, ještě letos zahájíme výstavbu skladu strojů a výukového střediska, které vznikne přestavbou prostor, které aktuálně nejsou využívané,“ řekl náměstek hejtmana kraje Jaroslav Kania.

Projekt je součástí prioritní oblasti #vzdělanější_a_zaměstnanější kraj.

Chci se podívat na další projekty.

Šedesát kilometrů čtverečních velká oblast rozléhající se mezi Karvinou, Orlovou a Havířovem byla v minulosti zasažena těžbou a těžkým průmyslem. Přesto v ní kraj vidí ohromný potenciál. Plánuje ji opět přivézt k životu a udělat z ní místo atraktivní pro obyvatele okolních měst, turisty i investory.

Proměna jedinečného území pohornické krajiny Karvinska bude probíhat v souladu s koncepcí POHO2030, na které se společně s hlavním koordinátorem procesu, společností MSID, podílelo 30 renomovaných odborníků napříč obory. Na potřebě transformace oblasti se kromě vedení kraje shodli také primátoři měst, ředitelé klíčových firem a představitelé univerzit, kteří podepsali memorandum o spolupráci na obnově a rozvoji území.

„S některými partnery už jednáme o konkrétních projektech. Velké plány jsou například v okolí šikmého kostela v Karviné-Dolech. Má tam vzniknout single trail pro cyklisty, prostor pro parkour, jedná se také o novém návštěvnickém centru,“ odhalil některé z plánů hejtman kraje Ivo Vondrák. Již nyní dochází například k úpravám v okolí Karvinského moře, na kterých pracuje město Karviná.

„Celá oblast má jedinečný potenciál pro rozvoj cestovního ruchu. Chceme, aby sem začali lidé jezdit ve svém volném čase, aby tu třeba chtěli strávit odpoledne nebo i celý den. To pak přiláká další investory,“ řekl k projektu náměstek hejtmana Jan Krkoška.

Nedílnou součástí POHO2030 je také environmentální pilíř. V rámci procesu se počítá s odstraňováním ekologických zátěží a regenerací brownfieldů. Projekt má šanci být finančně podpořen i díky novému evropskému Fondu pro spravedlivou transformaci. Jednou z šesti prioritních oblastí krajské strategie #hrajeMSKrajem je #čistějí_a_zelenější_kraj, koncepce POHO2030 je příkladem konkrétního projektu, který má dosáhnout naplnění cílů v této oblasti.

Chci si prohlédnout další „zelené“ projekty kraje.

Chci si přečíst více o cílech v oblasti #čistější_a_zelenější_kraj.

Nemusíte jezdit do světa, celý svět najdete v našem kraji.

Tak zní motto kampaně #MámeSvětovýKraj, která nabízí nevšední pohled na turistické cíle v našem regionu. Obyvatelům Moravskoslezského kraje s trochou nadsázky ukazuje, že i kousek od jejich domovů lze najít často neobjevené skvosty, které si v ničem nezadají s atraktivitami světového kalibru.

Věděli jste například, že…

… Ostrava má svůj vlastní stále doutnající Vesuv?
… se zámek ve Slezských Rudolticích nápadně podobá tomu ve Versailles?
… dobrodružný výšlap mezi divokými vodopády a strmými skalami nezažijete jen na rakouské Medvědí soutěsce, ale i v Jeseníkách?
… že v centru Ostravy vzniká druhá Kodaň?
… že se na valašské stezce v oblacích budete cítit jako v Himalájích?

Kampaň, která vznikla pod taktovkou Moravian-Silesian Tourism, destinační společnosti Moravskoslezského kraje, vyzývá obyvatele Moravskoslezského kraje, aby si prodloužili léto a objevovali svou domovinu novýma očima. Co všechno stojí v kraji za vidění se dočtete na webu: www.mamesvetovykraj.cz

Svá nejoblíbenější místa Moravskoslezska představila i řada místních celebrit a patriotů. Podívat se na ně můžete na: www.mamesvetovykraj.cz/vyzvamsk/

Odolnější, technologicky vyspělejší, udržitelná a nízkouhlíková. Taková má být regionální ekonomika, která zvýší prosperitu kraje i kvalitu života jeho obyvatel. Na transformaci ekonomiky se budou podílet zástupci firem z celého regionu, kteří se 31. července sešli v budově krajského úřadu, aby spojili síly a vytvořili společnou strategii.

Moravskoslezský kraj jakožto jeden ze tří českých „uhelných“ regionů má šanci získat díky novým fondům Evropské unie až 150 miliard korun na projekty, které podpoří jeho rozvoj a pomohou zlepšit ekologickou situaci v území.

Zároveň vznikla Iniciativa průmyslníků (www.prumyslnicimsk.cz), jejímž cílem je propojit klíčové aktéry v Moravskoslezském kraji. Zapojili se do ní generální ředitelé významných průmyslových podniků, kteří chtějí v souladu s Pařížskou dohodou a Evropskou zelenou dohodou navrhovat řešení ve třech oblastech:

• Dekarbonizace a snížení emisí
• Nízkouhlíkové a bezemisní inovace
• Cirkulární ekonomika

Projekty budou financovány ze třech různých zdrojů Evropské unie

• Fond pro spravedlivou transformaci (ambice získat 45 miliard)
• Modernizační fond (ambice získat 15 miliard)
• Nové rychlé peníze s vazbou na COVID-19 (ambice získat 70 miliard)

První státní muzeum v Ostravě je zase o kousek blíž ke svému vzniku. V pátek 17. července předal hejtman kraje Ivo Vondrák ministru kultury Lubomíru Zaorálkovi inspirativní studii, která určuje budoucí využití a podobu objektu. Sloužit bude také jako podklad pro další kroky vedoucí ke vzniku nového muzea. Na studii se podílel mezinárodní tým odborníků pod vedením společnosti MSID.

„MUSEum+ je dokonalým příkladem budoucnosti muzeí. Zdůrazňuje kreativitu, inspiraci a informace určené pro všechny generace. Založeno je především na participaci veřejnosti a může se stát skvělou učební infrastrukturou,“ napsal ve svém posudku teoretik umění a ředitel významných muzejních institucí Peter Weibl, který byl součástí odborného týmu.

Nové muzeum nejenže využije sbírky ostatních národních muzeí, stane se pro ně také významným přínosem v oblasti vzdělávání a výzkumu. Své návštěvníky seznámí se světem přírody, historie, techniky, designu a umění. Vzniknout má v objektu vysokých pecí číslo 4 a 6, které jsou součástí národní kulturní památky Dolní Vítkovice. „MUSEum+ skvěle zapadá do krajské strategie. Zvyšuje atraktivitu regionu i jeho kulturní úroveň“, okomentoval přínos projektu Ivo Vondrák.

Vznik ideové studie přislíbil Moravskoslezský kraj loni v říjnu v návaznosti na memorandum o spolupráci s ministerstvem kultury, statutárním městem Ostrava a Dolními Vítkovicemi. Následným krokem bude vytvoření studie proveditelnosti, která stanoví harmonogram prací a upřesní reálné náklady projektu. Ty jsou momentálně odhadovány na 2,5 miliardy korun a financovány budou ze státního rozpočtu s přispěním evropských zdrojů.

Strategie nezůstala v šuplíku. Po prosincovém schválení dokumentu zastupitelstvem vyrazil hejtman Ivo Vondrák opět do škol, kde žákům představil, jakým směrem se bude kraj ubírat dál a jaké jim život v něm nabízí možnosti. Na otázky ohledně budoucnosti i současnosti kraje se ho ptali studenti Gymnázia v Havířově a Masarykova gymnázia v Příboře.

Řada lidí odchází z kraje za atraktivnějším zaměstnáním i kvůli nedostatku informací a špatné orientaci na trhu práce. Nedozvídají se o možnosti spolupracovat se špičkovými zaměstnavateli v kraji, často nevyužívají dosaženého vzdělání.

Srozumitelný informační servis a individualizované poradenské služby pomohou lidem zorientovat se v sobě i na trhu práce, vzdělávat se během celého života a plánovat budoucnost. Obyvatelé kraje potřebují získat odvahu ke změně a motivaci zůstat v kraji a růst v něm a spolu s ním.

Čisté ovzduší je jednou z krajských priorit i v nově vznikající Strategii. V rámci balíku se má uskutečnit několik projektů:

Kotlíkové dotace: Obyvatelé kraje mají stále možnost využít kotlíkových dotací. Během smogových situací jsou na venkově hodnoty znečištění často překračovány více než v průmyslových oblastech. Výměna kotlů situaci významně zlepší.

Online senzorické sítě: Díky projektu Allsense bude kraj získávat okamžitá data z různých oblastí životního prostředí prostřednictvím rádiových sítí. Výstupy se využijí nejen pro ovlivňování kvality ovzduší, na základě měření bude možné ovlivňovat také intenzitu dopravy, regulaci vody, rozvoj průmyslových zón aj.

„Na víkend do hor, místo do obchodního centra“ je motto balíku projektů, který chce ze spojnice mezi Lysou horou a Pustevnami udělat oddychovou oblast pro lidi z měst. Počítá s využitím několika brownfieldů, včetně důlního díla Frenštát nebo pily v Ostravici.

V plánu je také výměna tři desítky let staré sedačkové lanovky na Pustevny, která by nově měla být kabinová.

Mezi projekty spadá i rekonstrukce skokanského areálu Jiřího Rašky ve Frenštátu pod Radhoštěm, který se má proměnit v moderní sportoviště evropské vrcholové úrovně a využít k tomu stávající infrastrukturu.

Centrum energetických a environmentálních technologií (CEET) má ambici stát se evropským výzkumným centrem energetických kompetencí. Odborníci z různých oborů zde pracují na vývoji metod a technologií zajišťujících energetickou soběstačnost a surovinovou nezávislost regionu. Zabývají se i tím, jak efektivně využít odpadové hospodářství nebo lokální obnovitelné zdroje.

CEET navazuje na Národní centrum pro energetiku, jehož výzkumné základny již dnes využívá. Stávající výzkumné technologie a laboratoře však potřebuje modernizovat.

Hlavním cílem projektu je podpora surovinové nezávislosti, energetické soběstačnosti a bezpečnosti České republiky s využitím nových metod a prostředků. Díky projektu může dojít k efektivní transformaci současného stavu energetiky na bezuhlíkové technologie s vazbou na efektivní cirkulární ekonomiku a rozvoj vodíkové energetiky.