Radim Misiaček se zabývá konzultacemi a poradenstvím ohledně regionálního rozvoje, ochrany přírody a environmentálního vzdělávání. Při přípravě strategie rozvoje zastává roli garanta pracovní skupiny zabývající se životním prostředím. Jakým směrem by se měl podle něj kraj ubírat?

Co podle Vás v kraji opravdu dobře funguje a málo se o tom ví?

Řada měst v Moravskoslezském kraji se připravuje na nepříznivé dopady klimatické změny. Ostrava, Opava, Kopřivnice, Hlučín a další již mají zpracovánu strategii adaptací na klimatickou změnu, města těšínského Slezska i kraj samotný ji aktuálně chystají. Podle strategie navrhují opatření snižující dopady vln veder, nedostatku vody a sucha, povodní a dalších nepříznivých jevů, které se s postupující klimatickou změnou budou ještě více prohlubovat. Například postup Ostravy byl oceněn i v rámci evropské soutěže European Green Capital (Zelené hlavní město Evropy), kde v roce 2018 obsadila čtvrté a páté místo v kategoriích „Adaptace na klimatickou změnu“ a „Ochrana klimatu“ mezi všemi přihlášenými evropskými městy.

Co byste považoval za největší úspěch kraje v roce 2027?

Je to přání jednoduché, ale o to více ambiciózní. Velkým úspěchem by bylo, pokud by v roce 2027 na území kraje docházelo pouze k ojedinělému překračování limitů znečišťování ovzduší. Přestože se v minulých letech na území kraje výrazně snížila produkce emisí z velkých průmyslových a energetických zdrojů i domácností s pomocí „kotlíkových dotací“, koncentrace škodlivin v ovzduší stále neklesají pod zákonnou úroveň. Je to mimo jiné způsobeno i přenosem škodlivin z Polska a narůstající dopravou, zejména ve městech. Úspěchem by bylo, kdybychom si všichni uvědomili, že omezením používání aut ve prospěch hromadné dopravy můžeme kvalitu ovzduší ovlivnit sami. V případě ostatních zdrojů (průmysl, domácí topeniště) již k té nejviditelnější změně došlo. 

Jaké nejzajímavější konkrétní projekty by podle Vás nejvíce prospěly kraji?

Přestože můj názor nebude patřit mezi populární, domnívám se, že se v kraji bude muset najít shoda o výstavbě zařízení na materiálové a energetické využití komunálního odpadu, kterému budou všichni říkat spalovna. Ani přes očekávané využití principů oběhového hospodářství, snižování produkce odpadu, další rozvoj jeho třídění a znovuvyužití nelze předpokládat, že by se bez spalování části komunálního odpadu podařilo splnit cíle odpadového hospodářství, které Česká republika přijala v rámci Evropské unie. Zásadní omezení možnosti skládkování nebude jednoduchý proces a řešení je potřeba hledat co nejdříve. Pokud je budeme odkládat, jak je bohužel v Česku zvykem, pak se v časové tísni můžeme dočkat nechtěných nepříznivých důsledků, včetně skokového zvýšení poplatků za odpady.

Z odpovědí na všechny 3 otázky je zřejmé, že kraj by za konkrétní významný projekt měl považovat také podporu environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty, protože řadu problémů životního prostředí nelze vyřešit z pozice krajského úřadu bez zapojení veřejnosti kraje.

Připravila Eliška Olšáková

Kdo je Radim Misiaček?

Jednatel společnosti RADDIT consulting. Zabývá se konzultacemi a poradenstvím ohledně regionálního rozvoje, ochrany přírody a environmentálního vzdělávání. Působil na odboru životního prostředí na ostravském magistrátu a jako externí lektor na katedře ekologie UPOL.