Nositel projektu: MUSEum+, s.p.o Celkové náklady: 2 mld. Kč Přípravná fáze: 2021-2023 Realizační fáze: 2024-2026 Zahájení provozu: 2027
Unikátní výstavní prostor se sbírkami z národních i mezinárodních muzeí má vzniknout v Dolní oblasti Vítkovic. Projekt přispěje k transformaci regionu i posílení metropolitní image Ostravy. Jedná se totiž o její první státní muzeum.
Expozice zaměřené na přírodní vědy, společenské vědy a umění pomohou zkvalitnit vzdělávání dětí, žáků a studentů v kraji. Díky novému muzeu budou v Ostravě k vidění vysoce kvalitní exponáty z národních i mezinárodních sbírek. Projekt zároveň podpoří záchranu chátrajících vysokých pecí 4 a 6 a pomůže se zkvalitněním image uhelných regionů.
Memorandum o vzniku muzea podepsali zástupci státu, kraje, Ostravy i Dolních Vítkovic v říjnu 2019. MUSEum+: Industriální muzeum v Ostravě patří mezi strategické projekty vládního programu Restart zaměřeného na restrukturalizaci těžbou postižených regionů.
Nositel projektu: Moravskoslezský kraj Celkové náklady: 1 946 000 000 Kč Doba realizace: 2021-2026 Zahájení provozu: 2027
Černá kostka se stane nejen novým sídlem Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě, ale také centrem pro digitální transformaci regionu, vědu a inovace, a přispěje tak k naplňování krajské vize „od coal mining k data mining“. Prostřednictvím kreativních vzdělávacích programů bude seznamovat odbornou i laickou veřejnost s novými trendy v oblasti smart technologií, knihovnictví, kreativní kultury i environmentálního vzdělávání.
Nabídkou vzdělávacích programů chce projekt Černá kostka předcházet zvyšování nezaměstnanosti v regionu. Zaměřuje se na rekvalifikaci pro pracovní pozice související s digitalizací a zprostředkováváním informací. Nabídne nová pracovní místa v oblasti informačních technologií a vzdělávání i stáže pro studenty.
Energeticky úsporná budova Černé kostky bude disponovat inteligentním ovládáním a bude dostupná hromadnou dopravou. Její součástí bude středisko klimatické osvěty, které kromě EVVO poskytne také energetické poradenství.
Inspiraci a zkušenosti sbírali autoři projektu u podobných vědeckých knihoven, zaujaly je například renovované prostory knihovny Aarhuské univerzity v Dánsku nebo knihovna Univerzity Malmö ve Švédsku. Nejvíce je oslovily dvě knihovny – knihovna technické univerzity DTU v dánském Lyngby a její koncept smart library a knihovna Oodi v Helsinkách. Z českých knihoven pro ně byla vzorem Národní technická knihovna v Praze.
3 otázky pro autory projektu
Jak bude nová knihovna naplňovat roli komunitního centra pro studenty, vědce a inovátory?
Černá kostka má ambicí být polyfunkčním komunitním centrem, a to nejen pro studenty, vědce a inovátory, ale i pro širokou veřejnost. Chceme propojit možnosti nejnovějších technologií, neformální i celoživotní vzdělávání a kulturní dědictví do zcela nových formátů, jako jsou například živé nebo společenské laboratoře (living labs, social labs). Zároveň chceme na této široké komunitní a znalostní základně vytvářet podmínky pro vznik inovací. Prioritní jsou pro nás přitom inovace v kreativním průmyslu a kreativní kultuře.
Co si můžeme představit pod pojmem centrum digitalizace?
Nové špičkové digitalizační pracoviště umožní systematickou a profesionální digitalizaci rozsáhlých fondů a sbírek z paměťových institucí regionu, zároveň zajistí jejich dlouhodobé uchovávání a ochranu digitálních dat. Proběhne celková digitální transformace kultury Moravskoslezského kraje. Digitalizovaný obsah bude prezentován v různých formách – digitální knihovny, virtuální sbírky, rozšířená virtuální realita, virtuální prohlídky a podobně. Všechny tyto výstupy se pak objeví na novém regionálním kulturním portálu. Pozornost zde bude výrazně věnována i průmyslové historii a průmyslovému dědictví s cílem podchytit specifika uhelného kraje.
Co nabídne Černá kostka oproti současné knihovně?
Ve zkratce, provoz 24 hodin denně 7 dní v týdnu 365 dnů v roce, 2 podzemní a 9 nadzemních podlaží, 164 parkovacích míst, 1,2 mil. ks svazků, chytré technologie, inteligentní řídicí systém budovy, automatizované ovládání intenzity světla a teploty, knihovní systém nové generace, robotický systém pro manipulaci s fondem, třídička fondu, 5G síť, samoobslužný provoz, QR kódy, nahrávací studio, 3D tiskárny, 3D pera, 3D skener, virtuální realita, výukoví roboti, výukové sady IoT, laserová řezačka, plotr, termolis, kolaborativní robotické rameno, programovací šicí a vyšívací stroje…
K dispozici budou týmové i individuální studovny, multimediální učebny, experimentální kino, konferenční sály, výstavní prostory, literární kavárna s noční studovnou a v celé budově řadu studijních a relaxačních zón.
Nositel projektu: VŠB – Technická univerzita Ostrava Celkové náklady: 2 625 000 000 Kč Přípravná fáze: 2022 Realizační fáze: 2023-2027
V rámci projektu bude vybudována jedinečná evropská infrastruktura pro výzkum a transfer technologií v oblastech udržitelné energetiky, digitalizace průmyslové výroby, automatizace v dopravě, environmentálních technologiích či chytrých materiálových technologií. Jedná se o zásadní investici na posílení výzkumné excelence v Moravskoslezském kraji.
Projekt reaguje na aktuální priority Evropské komise (European Green Deal, Digital Europe) a národní strategie. Jeho realizace povede v rámci transformace regionu k posílení zaměstnanosti v regionu, jelikož více než 60 procent zaměstnanců Moravskoslezského kraje pracuje v hlavních aplikačních oborech výzkumného zaměření projektu REFRESH.
Dojde rovněž k vytvoření desítek nových pracovních míst pro tuzemské i zahraniční výzkumníky. Tato opatření povedou k navýšení finančních příjmů z aktivit vázaných na vědu a větší konkurenceschopnosti při získávání zahraničních grantových zdrojů a zvýší atraktivitu regionu jako centra vysokoškolského vzdělávání. Zvýšení potenciálu komerčního uplatnění výsledků výzkumu všemi formami transferu nových technologií do firemního prostředí přispěje k posílení komercionalizace a spolupráce s průmyslem do fáze implementace výsledků na mezinárodních trzích a ve vyspělých zemích.
(odpovídá prorektor VŠB-TUO pro strategii a spolupráci Igor Ivan)
Jak se zrodila myšlenka vize SMARAGD a čtyř živých laboratoří?
Na počátku byl projekt REFRESH, uvědomili jsme si však, že jeden projekt nemůže transformovat celý kraj. Spojili jsme se proto s MSIC a připravili celkovou vizi transformace regionu. Základní kámen projektu REFRESH souvisel s moderní energetikou. Okamžitě jsme si však uvědomili, že ta se nemůže vyvíjet bez nových materiálů. Proto jsme tuto roli postupně posilovali, až vznikla další živá laboratoř se zaměřením na materiálový výzkum. Jelikož ale nejde jen o generování a ukládání energie, ale také o její racionální využívání, je součástí rovněž živá laboratoř zaměřená na Průmysl 4.0 a automotive. Od počátku nám bylo jasné, že tyto velké změny budou mít významný dopad na společnost a budeme se setkávat s fenomény jako (energetická) chudoba, nezaměstnanost či sociální mobilita. Toto všechno vykrystalizovalo v projekt REFRESH.
Jaké poslání mají jednotliví partneři?
Univerzita cílí na rozšíření svého potenciálu zapojením nejlepších světových vědců, vybudováním unikátní infrastruktury a důrazem na mezinárodní spolupráci. Díky tomu bude generovat špičkové výsledky publikovatelné v nejlepších vědeckých časopisech. Se stejnou snahou však chceme také usilovat o transfer slibných výsledků aplikovaného výzkumu do praxe. Zároveň budeme vychovávat vzdělané mladé absolventy, kteří budou uplatnitelní v technologických firmách, nebo si technologické firmy budou přímo zakládat.
Rolí MSIC je rozšíření portfolia klientů univerzity z řad technologických firem, přicházet s novými službami a programy na podporu růstu a inovací ve firmách a hledat a realizovat nové cesty pro komercializaci duševního vlastnictví vytvořeného v rámci veřejného výzkumu. Tento vzorec územní souvislosti mezi technickou univerzitou a technologickými firmami lze vysledovat po celém světě.
Jaký přínos bude mít projekt pro Moravskoslezský kraj?
Naplňování vize SMARAGD zásadně posílí inovační ekosystému Moravskoslezského kraje, jež bude patřit mezi tři nejrychleji rostoucí regiony ČR v intenzitě podnikání a znalostní ekonomiky a rostoucích mzdách díky investicím d vědy a výzkumu. Z dlouhodobého hlediska jsou přínosem excelentní výsledky výzkumu, které přitahují špičkové aplikační partnery a současně jsou předávány neustále novým absolventům navazujících studijních programů. Z krátkodobější perspektivy jsou benefitem konkrétní aplikace spolupracujících technologických firem, rychle rostoucí startupy a komunity aplikačních partnerů hledajících nové způsoby řešení potřeb svých zákazníků.
Expat Centrum Ostrava by mělo pomáhat tvořit a rozvíjet podmínky pro začleňování cizinců žijících v Ostravě a regionu do života a pracovního trhu. Centrum by mělo být také klíčovým partnerem místních zahraničních firem v oblasti komunikace s cizinci, hledání jejich pracovního a volnočasového uplatnění a vyžití. Jedná se o veřejnou službu, jejímž cílem je přilákání a udržení cizinců v regionu.
Hlavní cílovou skupinou centra jsou zahraniční odborníci kreativních, manažerských, výzkumných, a akademických profesí včetně rodinných příslušníků, kteří pracují a žijí v Ostravě a blízkém okolí, nebo zvažují přestěhování do regionu. Těchto odborníků je v našem regionu nedostatek. Z tohoto důvodu je potřeba budovat takové podmínky, které by je motivovaly přijet právě sem nebo v Ostravě a okolí zůstat, například po studiu vysoké školy.
Expat centrum by mělo být místem, kde budou cizinci v regionu získávat praktické informace a pomoc. Aby si ve městě co nejdříve zvykli a cítili se v něm příjemně, poskytuje centrum na jednom místě najdou vše potřebné – od nabídky práce po bydlení, přes možnosti odborných i neformálních setkání až po vzdělávání a volnočasové aktivity. Cílem je mimo jiné udržet cizince na zdejším pracovním trhu. Vzniká tedy centrum, které zajistí komunikaci mezi městem, partnery a těmi, kteří přijíždějí, aby zde nějakou dobu žili a třeba i trvale zůstali.
Hlavním cílem je zajistit dlouhodobě udržitelné řešení potřeb obyvatel vyplývající z demograficko-sociálních změn v kraji. Dojde k rozvoji kapacity sociálních služeb pro seniory, např. V Domově Březiny v Petřvaldu, v Domově pro seniory v Kopřivnici, Domově Duha v Novém Jičíně, v Domově pro seniory v Havířově či v Příboře. Vznikne nová pobytová služba v Ostravě a v Dětmarovicích. Nadále budou rozvíjeny kapacity nejen pobytových, ale i terénních služeb pro seniory. Cílem je zvýšit využití moderních technologií v sociálních službách včetně zapojení SMART technologií do asistenční péče. Moravskoslezský kraj chce rozvíjet inovativní aktivity aplikované sociální práce ve spolupráci s vysokými školami.
Cílem souboru projektů je zajistit dostatečný počet zdravotnického personálu a dostupnost zdravotní péče v celém kraji. Je nutné investovat do modernizace nemocničních zařízení a obnovy a modernizace přístrojové techniky. Dále bude pokračovat elektronizace v oblasti zdravotnictví tak, aby byla poskytovaná péče pro pacienty pohodlnější a přehlednější. Elektronické objednávkové systémy zkrátí čekací doby. Telemedicína umožní lékařům sledovat fyziologické funkce pacientů i na dálku. S lepším systémem pro sdílení dat a komunikaci mezi jednotlivými zařízeními může vzniknout tzv. bezpapírová nemocnice. Zaznamenání průběhu léčby bude snadnější. Orientační a navigační systémy ve zdravotnických zařízeních budou pacienta snáze navigovat na potřebné místo. Budou dobudovány nové kapacity zdravotnické záchranné služby, včetně investic do dalšího vzdělávání zaměstnanců, adekvátního vybavení v oblasti ICT, materiálně technického vybavení a zabezpečení pro kvalitní a bezpečné poskytování služeb.
Projekt je zaměřen na řešení rozvojových priorit Moravskoslezského kraje, jako je zvýšení kvality vzdělání a uplatnitelnosti absolventů na trhu práce, které vycházejí z celé řady reálných problémů – nedostatek absolventů technických a řemeslných profesí související s průmyslovou tradicí regionu a vysokou poptávkou ze strany zaměstnavatelů, malá popularita technických oborů, nedostatek kvalitních informací o trhu práce, odchod talentovaných lidí z kraje, nedostatečná spolupráce škol se zaměstnavateli apod.
Cílem projektu je popularizace a zatraktivnění polytechnického a odborného vzdělávání na středních školách; podpora vzájemné spolupráce mezi základními a středními školami; podpora spolupráce škol se zaměstnavateli; zvýšení kvality absolventů středních škol a usnadnění jejich přechodu na trh práce, případně na další stupeň vzdělávání; zvýšení kvality personálního zázemí škol; podpora kariérového poradenství ve školách a snížení odchodů ze vzdělávání; podpora čtenářské a matematické gramotnosti.
Cílem integrovaného projektu je vytvoření silného jádra inovačního ekosystému, jehož základem je sdílená výzkumná a inovační infrastruktura poskytující špičkové zázemí a služby podporující inovace a spolupráci v oblasti nových podnikatelských aktivit s vysokou přidanou hodnotou. Bude podpořen vznik technologického vybavení odpovídající potřebám současných inovativních firem, sdílené laboratoře pro průmyslový výzkum, vývoj a testování nových technologií, dílny pro lehkou výrobu funkčních vzorků a prototypů apod. Srdce projektu bude lokalizováno do Ostravy Poruby, kdy bude využito blízkosti vědeckotechnologického parku, Fakultní nemocnice, Vysoké školy báňské – Technické univerzity či superpočítače. Dalším cílem projektu je zamezení odchodu talentovaných lidí z regionu a podpora vzniku inovativních firem mezinárodního významu.
Cílem projektu je podpora zavádění digitálních inovací ve firmách i ve společnosti. Prostřednictvím vyšší míry nebo nových způsobů využívání digitálních technologií a znalostí budou v rámci DIHu poskytovány služby klientům, které přispějí k růstu jejich konkurenceschopnosti v podobě zlepšování jejich procesů, produktů i služeb, zároveň se jeho aktivity zaměří na vytváření a využívání nových business (rozvojových) příležitostí např. formou vzniku start-ups. Klientem DIHu jsou zejména malé a střední firmy, ale také velké firmy, veřejná správa a další entity společenského ekosystému, např. budoucí start-ups, sociální komunity. Koncepce DIHu je postavena na 4 pilířích:
1. Možnost přístupu k testování (před samotnou investicí); 2. Dovednosti a vzdělávání; 3. Podpora při hledání investic; 4. Inovační ekosystém a síťování.
Podnikavý region (zkráceně PODREG) je projekt, jehož cílem je zvýšení počtu podnikatelů v Moravskoslezském kraji. PODREG motivuje k podnikání všechny obyvatele napříč krajem, podporuje zajímavé projekty a snaží se o nalezení technologických a inovačních špiček. Aby byl v rámci Moravskoslezského kraje dosah pomoci co největší, došlo k navázání spolupráce Moravskoslezského inovačního centra s dalšími organizacemi podporujícími podnikání a byla vytvořena tzv. Start Up Community. Start Up Community pak společnými silami pomáhá startupům, začínajícím podnikatelům či malým a středním podnikům zefektivnit jejich podnikatelské začátky. Hlavními nástroji Podnikavého Regionu jsou programy Start Up Voucher (SUV) a Voucher pro Začínající Firmy (VZF), které nejlepším projektům/firmám mohou poskytnout mimo jiné i finanční polštář v začátcích podnikání.
Cílem projektu je zkrátit časovou dostupnost mezi hlavními hospodářskými centry České republiky a vytvořit společný prostor, kde rozhodující není fyzická vzdálenost těchto center. Nutné je také přiblížit regiony k hlavním centrům a vytvořit podmínky pro další rozvoj regionu díky lepší distribuci ekonomických příležitostí a lepšího rozložení ekonomické aktivity. Zvýší se tak konkurenceschopnost železniční dopravy na dopravním trhu a tím i zvýšení jejího využití a převedení dopravní zátěže z environmentálně méně šetrných způsobů dopravy.
Projekt řeší snížení energetické náročnosti spotřeby elektrické energie v budovách, a to pomocí instalace fotovoltaických panelů včetně bateriového uložiště, který je součástí její instalace.
Snaha o energetickou nezávislost společně s rostoucími cenami energií je cestou, jak snížit náklady budovy na její provoz. Ukládání vyrobené energie do bateriového uložiště je tak odpovědí na otázku, jak a co nejlépe hospodařit s vyrobenou energií a pokrýt spotřebu budovy v požadované době.
Specifický cíl 3.2 – Podpora energie z obnovitelných zdrojů
Cílem je efektivní a šetrné využívání obnovitelných zdrojů energie, zvyšování jejich podílu, snižování spotřeby primárních energetických zdrojů či podpora podniků ve využívání OZE.
podpora malých vodních elektráren, podpora větrných elektráren
podpora tepelných čerpadel
podpora efektivního využití bioplynu při výrobě tepla a elektrické energie za podmínky kombinované výroby elektřiny a tepla
podpora transformace stávajících výroben elektřiny z bioplynu na výrobny biometanu a výstavba nových výroben biometanu, a to včetně jejich připojení na plynárenské sítě anebo místní infrastrukturu
podpora efektivního využití biomasy při výrobě tepla a elektrické energie za podmínky kombinované výroby elektřiny a tepla, případně monovýroby tepla z biomasy formou výstavby nových výroben a výstavbou a modernizací tepelných rozvodných zařízení
podpora výstavby zařízení na výrobu pokročilých biopaliv pro jejich využití v dopravě.
podpora akumulace energie a transformace energie mezi energonositeli
Vhodní příjemci podpory:
Podnikatelské subjekty – malé, střední a velké podniky včetně podniků až ze 100 % vlastněných veřejným sektorem
Specifický cíl 3.3 – Rozvoj inteligentních energetických systémů, sítí a skladování na místní úrovni
Modernizace a výstavba energetických soustav s implementací inteligentních prvků zaměřených na rozvoj inteligentních energetických systémů a sítí (plyn a elektřina).
instalace inteligentních prvků v energetických sítích za účelem rozvoje/vzniku smart grids, využití zařízení pro ukládání energie v elektrizační soustavě (akumulaci), výstavba, posílení, rekonstrukce a modernizace přenosových/přepravních a distribučních soustav a související infrastruktury, snížení technických ztrát a zvýšení účinnosti energetických soustav, zavádění systémů řízení spotřeby energie
výstavba konverzních zařízení Power-to-Gas ke konverzi elektřiny z OZE na nové druhy plynů, výstavba metanizačních jednotek, výstavba zařízení/stanic na zachytávání CO2 (technologie CCS/CCU), výstavba konverzních zařízení/výroben nových druhů nízkoemisních/nízkouhlíkových plynů
připojení výroben a konverzních zařízení k plynárenské soustavě, osazení plynových expanzních turbín v RS spojených s výrobou elektrické energie, výstavba zkapalňovacích stanic
modernizace a úprava plynárenské soustavy, výstavba plynovodů a modernizace zásobníků plynu včetně instalace nových podzemních sond, moderních kompresorů a bezpečnostních prvků, vytvoření dodatečné potřebné kapacity na plynárenské soustavě, která reaguje na nahrazování uhlí zemním plynem u velkých elektrických, tepelných a průmyslových zdrojů
instalace inteligentních prvků v plynárenských sítích a software za účelem rozvoje/vzniku smart grids a pro efektivní řízení integrace nových druhů plynu
Vhodní příjemci podpory:
Licencované subjekty podnikající v energetických odvětvích (provozovatelé přenosové, přepravní, distribuční soustavy, držitelé licencí na uskladňování plynu, na výrobu elektřiny a výrobu plynu), nelicencované podnikatelské subjekty nepodnikající v energetických odvětvích
Modernizační fond
Program č. 1 – Modernizace soustav zásobování tepelnou energií (HEAT)
Podpora projektů pro využití OZE a nízkouhlíkových zdrojů primárně určených pro vytápění, jako změna palivové základny a modernizace rozvodů tepelné energie.
podpora výroby energie z OZE a nízkouhlíkových zdrojů prostřednictvím modernizace (rekonstrukce nebo náhrady) zdroje, včetně případných systémů akumulace, se změnou palivové základny na OZE, energetické využití odpadu (kromě slámy a dalších zbytků z rostlinné výroby a za předpokladu dodržení principu hierarchie nakládání s odpady), zemní plyn, odpadní teplo (včetně využití vodíkových aplikací)
podpora distribuce energie z OZE a nízkouhlíkových zdrojů prostřednictvím modernizace a budování nových tepelných rozvodů v rámci SZT (včetně případných systémů akumulace) za podmínky eliminace všech emisně intenzivních zdrojů do roku 2030 v těchto SZT
Vhodní příjemci podpory:
Fyzické či právnické osoby na základě licence na výrobu tepelné energie a/nebo elektrické energie a licence na rozvod tepelné energie
Program č. 2 – Podpora projektů nových nepalivových obnovitelných zdrojů energie (RES+)
Podpora projektů nových nepalivových obnovitelných zdrojů energie.
výstavba fotovoltaických elektráren (FVE), mimo plochy zemědělského půdního fondu a lesních pozemků (omezení se netýká projektů tzv. agrofotovoltaiky, kombinující výrobu fotovoltaické elektřiny s pěstováním zemědělských plodin)
FVE na obtížně využitelných územích zasažených průmyslovou, těžební či obdobnou činností, včetně vodních ploch, FVE integrované do budov, popř. vystavěných na stávajících zpevněných, plochách v bezprostřední blízkosti budovy či v areálu budov, FVE realizovaných na dlouhodobě pronajatých pláštích nebytových budov, popř. vystavěných na stávajících zpevněných plochách v bezprostřední blízkosti budovy či jejího areálu
výstavba a modernizace větrných a malých vodních elektráren s instalovaným výkonem maximálně do 10 MW včetně
podpora systémů akumulace elektrické energie (pouze jako součást projektu nového zdroje)
Vhodní příjemci podpory:
Držitelé licence pro podnikání v energetických odvětvích (výroba elektřiny)
Specifický cíl 1.1 – Posílení výzkumných a inovačních kapacit a zavádění pokročilých technologií
Je podporována realizace podnikového VaV, budování a rozvoj infrastruktury a zavádění výsledků výzkumu a vývoje do podnikové praxe.
realizace podnikového VaI, zejména ve spolupráci s VO – podle priorit RIS3
zavádění výsledků výzkumu a vývoje ve formě inovací do podnikové praxe; zavádění organizačních a procesních inovací; ochrana a využívání duševního vlastnictví
zavádění a rozšiřování digitálních a dalších pokročilých inovačních technologií v podnicích
inovační vouchery (spolupráce MSP a výzkumných organizací s cílem zavádět nové inovační řešení a využití pokročilých technologií
budování a rozvoj infrastruktury pro VaI, testování a ověřování technologií v podnikatelském sektoru
sdílené kapacity pro VaI – klastry, technologické platformy, inovační centra, huby/co-workingová centra atd.
rozvoj transferu znalostí, komercializace, podpora při ověřování výsledků VaI a jejich uvádění na trh (zvýšení horizontální mobility (podniky – VO – školy)
Vhodní příjemci podpory:
Podnikatelské subjekty – malé a střední podniky, výzkumné organizace, velké podniky (zahrnující spolupráci s MSP)
Specifický cíl 5.1 – Zvýšení digitálního propojení
Cílem je umožnit vysokorychlostní přístup k internetu prostřednictvím sítí elektronických komunikací velmi vysoké kapacity pro obyvatele, podnikatele, komerční společnosti a hlavní socioekonomické aktéry
modernizace, resp. rozšiřování stávající infrastruktury pro vysokorychlostní přístup k internetu velmi vysoké kapacity s využitím zejména kabelů s optickými vlákny
zřizování nových sítí pro vysokorychlostní přístup k internetu prostřednictvím sítí s velmi vysokou kapacitou založených zejména na kabelech s optickými vlákny.
vytváření pasivní/fyzické infrastruktury potřebné pro budování vysokorychlostního přístupu k internetu prostřednictvím sítí s velmi vysokou kapacitou
podpora využívání nových konstrukčních prvků a technologických postupů pro budování infrastruktury vysokokapacitních sítí s cílem zrychlení a zlevnění výstavby
opatření na straně poptávky včetně její agregace například využitím voucherů na služby vysokorychlostního připojení prostřednictvím sítí s velmi vysokou kapacitou
vybudování odborné a technické kapacity v území, usnadňující a zrychlující interakci aktérů při budování sítí s velmi vysokou kapacitou v regionech
podpora informovanosti o technické infrastruktuře a jejího sdílení, a to i s využitím informačních zdrojů veřejné správy
vytváření informačních nástrojů stimulujících poptávku a zlepšujících informovanost veřejnosti o službách a sítích elektronických komunikací
podpora efektivního sběru, ověřování a zpracování dat o sítích a službách elektronických komunikací
Vhodní příjemci podpory:
Podnikatelské subjekty – malé a střední a velké podniky, domácnosti, organizace vlastněné a zřizované státem, obce nebo sdružení obcí, případně kraje, socioekonomičtí aktéři, orgány státní či veřejné správy
Specifický cíl 1.1 Zlepšit přístup k zaměstnání pro všechny uchazeče o zaměstnání, zejména mladé lidi a dlouhodobě nezaměstnané a znevýhodněné skupiny na trhu práce a neaktivní osoby, podporovat samostatně výdělečné činnosti a sociální ekonomiku
podpora vzdělávání – získání rekvalifikace či profesní kvalifikace, opatření k prevenci vyloučení z trhu práce, podporující návrat do studia
poradenské a informační činnosti pro znevýhodněné skupiny, pro osob vstupujících na trh práce, osob se zdravotním postižením, prevence zadlužení
motivační aktivity
podpora aktivit vedoucích k získání udržitelného a vhodného zaměstnání
doprovodná opatření umožňující začlenění podpořených osob na trh práce
Vhodní příjemci podpory:
Bude upřesněno
Specifický cíl 1.2 – Modernizovat instituce a služby trhu práce s cílem posoudit a předvídat potřeby dovedností a zajistit včasnou, individuálně uzpůsobenou pomoc i podporu při vytváření souladu mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce, jakož i během přechodů mezi zaměstnáními a během mobility
modernizace, podpora rozvoje a kapacit veřejných služeb zaměstnanosti a institucí pro oblast dalšího vzdělávání s ohledem na potřeby trhu práce
tvorba, rozvoj a realizace vzdělávacích programů
zavádění poradenské práce včetně kariérového poradenství
lepší slaďování nabídky a poptávky trhu práce, predikce vývoje trhu práce, popis profesí a jejich kvalifikací
spolupráce na národní a regionální úrovni při realizaci politiky zaměstnanosti
podpora sítě EURES
podpora systémových opatření v oblasti dalšího vzdělávání, zvyšování kvalifikace
Vhodní příjemci podpory:
Bude upřesněno
Specifický cíl 1.3 – Prosazovat rovnováhu mezi muži a ženami na TP, lepší rovnováha mezi prací a osobním životem – včetně přístupu k péči o děti a péči o závislé osoby
Podpora aktivit vedoucích ke snižování nerovného odměňování žen a mužů.
podpora služeb pro děti do tří let případně starších (i podnikových) včetně vzdělávání
podpora zavádění flexibilních forem práce – vzdělávání osvěta a poradentství pro zaměstnavatele a přímá finanční podpora pomoci mzdových příspěvků)
podpora zavádění managementu mateřské a rodičovské
realizace genderových auditů u zaměstnavatelů
Vhodní příjemci podpory:
Bude upřesněno
OP Spravedlivá transformace
Podporovaná oblast j-h) – Zvyšování kvalifikace a rekvalifikace pracovníků včetně aktivního začleňování uchazečů o zaměstnání
Specifický cíl 1.1 – Podpora opatření v oblasti energetické účinnosti
Jsou podporovány aktivity zaměřené na snižování energetické náročnosti veřejných budov a veřejné infrastruktury, zejména:
snížení energetické náročnosti systémů technologické spotřeby energie
výstavba nových veřejných budov s parametry pro pasivní či plusové budovy
zlepšení kvality vnitřního prostředí budov
zvýšení adaptability budov/infrastruktury na změnu klimatu
Vhodní příjemci podpory:
Obce, kraje a jejich organizace jako jsou např. školy, kulturní a sportovní zařízení, vysoké školy, veřejné výzkumné instituce, obchodní společnosti vlastněné ze 100 % veřejným subjektem, státní podniky, organizační složky státu apod, spolky, církve, fundace, ústavy apod.
Specifický cíl 1.2 – Podpora energie z obnovitelných zdrojů
Jsou podporovány aktivity spojené se zvyšováním využití obnovitelných zdrojů energie, zejména:
výstavba a rekonstrukce obnovitelných zdrojů energie pro veřejné budovy a pro zajištění dodávek systémové energie ve veřejném sektoru
výměna nevyhovujících spalovacích zdrojů na tuhá paliva a pořizování domovních předávacích stanic
Vhodní příjemci podpory:
Obce, kraje a jejich organizace jako jsou např. školy, kulturní a sportovní zařízení, vysoké školy, veřejné výzkumné instituce, obchodní společnosti vlastněné ze 100 % veřejným subjektem, státní podniky, organizační složky státu apod, spolky, církve, fundace, ústavy apod.
Modernizační fond
Program č. 2 – Podpora projektů nových nepalivových obnovitelných zdrojů energie (RES+)
Podpora projektů nových nepalivových obnovitelných zdrojů energie.
výstavba fotovoltaických elektráren (FVE), mimo plochy zemědělského půdního fondu a lesních pozemků (omezení se netýká projektů tzv. agrofotovoltaiky, kombinující výrobu fotovoltaické elektřiny s pěstováním zemědělských plodin)
FVE na obtížně využitelných územích zasažených průmyslovou, těžební či obdobnou činností, včetně vodních ploch, FVE integrované do budov, popř. vystavěných na stávajících zpevněných, plochách v bezprostřední blízkosti budovy či v areálu budov, FVE realizovaných na dlouhodobě pronajatých pláštích nebytových budov, popř. vystavěných na stávajících zpevněných plochách v bezprostřední blízkosti budovy či jejího areálu
výstavba a modernizace větrných a malých vodních elektráren s instalovaným výkonem maximálně do 10 MW včetně
podpora systémů akumulace elektrické energie (pouze jako součást projektu nového zdroje)
Vhodní příjemci podpory:
Držitelé licence pro podnikání v energetických odvětvích (výroba elektřiny)
Program č. 7 – Energetická účinnost ve veřejných budovách a infrastruktuře (ENERGov)
Podpora komplexních opatření ke zlepšení energetické účinnosti a využití obnovitelných a nízkoemisních zdrojů ve veřejných budovách, budovách státu a veřejné infrastruktuře
snížení energetické náročnosti veřejných budov a veřejné infrastruktury
snížení energetické náročnosti systémů technologické spotřeby energie
výstavba nových veřejných budov, které budou splňovat parametry pro pasivní nebo plusové budovy
výstavba a rekonstrukce obnovitelných zdrojů energie pro veřejné budovy
výstavba a rekonstrukce obnovitelných zdrojů energie pro zajištění dodávek systémové energie ve veřejném sektoru
Vhodní příjemci podpory:
Organizace jako jsou např. školy, kulturní a sportovní zařízení, vysoké školy, veřejné výzkumné instituce, obchodní společnosti vlastněné ze 100 % veřejným subjektem, státní podniky, organizační složky státu, státní příspěvkové organizace, spolky, církve, fundace, ústavy.
Termín vyhlášení výzvy: Vyhlášení výzev se očekává v roce 2025
Specifický cíl 3.2 – Podpora energie z obnovitelných zdrojů
Cílem je efektivní a šetrné využívání obnovitelných zdrojů energie, zvyšování jejich podílu, snižování spotřeby primárních energetických zdrojů či podpora podniků ve využívání OZE.
Podpora malých vodních elektráren, podpora větrných elektráren
Podpora tepelných čerpadel
Podpora efektivního využití bioplynu při výrobě tepla a elektrické energie za podmínky kombinované výroby elektřiny a tepla
Podpora transformace stávajících výroben elektřiny z bioplynu na výrobny biometanu a výstavba nových výroben biometanu, a to včetně jejich připojení na plynárenské sítě anebo místní infrastrukturu
Podpora efektivního využití biomasy při výrobě tepla a elektrické energie za podmínky kombinované výroby elektřiny a tepla, případně monovýroby tepla z biomasy formou výstavby nových výroben a výstavbou a modernizací tepelných rozvodných zařízení
Podpora výstavby zařízení na výrobu pokročilých biopaliv pro jejich využití v dopravě.
Podpora akumulace energie a transformace energie mezi energonositeli
Vhodní příjemci podpory:
Podnikatelské subjekty – malé a střední podniky včetně podniků až ze 100 % vlastněných veřejným sektorem
Specifický cíl 3.3 – Rozvoj inteligentních energetických systémů, sítí a skladování na místní úrovni
Modernizace a výstavba energetických soustav s implementací inteligentních prvků zaměřených na rozvoj inteligentních energetických systémů a sítí (plyn a elektřina).
Instalace inteligentních prvků v energetických sítích za účelem rozvoje/vzniku smart grids, využití zařízení pro ukládání energie v elektrizační soustavě (akumulaci), výstavba, posílení, rekonstrukce a modernizace přenosových/přepravních a distribučních soustav a související infrastruktury, snížení technických ztrát a zvýšení účinnosti energetických soustav, zavádění systémů řízení spotřeby energie
Výstavba konverzních zařízení Power-to-Gas ke konverzi elektřiny z OZE na nové druhy plynů, výstavba metanizačních jednotek, výstavba zařízení/stanic na zachytávání CO2 (technologie CCS/CCU), výstavba konverzních zařízení/výroben nových druhů nízkoemisních/nízkouhlíkových plynů
Připojení výroben a konverzních zařízení k plynárenské soustavě, osazení plynových expanzních turbín v RS spojených s výrobou elektrické energie, výstavba zkapalňovacích stanic
Modernizace a úprava plynárenské soustavy, výstavba plynovodů a modernizace zásobníků plynu včetně instalace nových podzemních sond, moderních kompresorů a bezpečnostních prvků, vytvoření dodatečné potřebné kapacity na plynárenské soustavě, která reaguje na nahrazování uhlí zemním plynem u velkých elektrických, tepelných a průmyslových zdrojů
Instalace inteligentních prvků v plynárenských sítích a software za účelem rozvoje/vzniku smart grids a pro efektivní řízení integrace nových druhů plynu
Vhodní příjemci podpory:
Licencované subjekty podnikající v energetických odvětvích (provozovatelé přenosové, přepravní, distribuční soustavy, držitelé licencí na uskladňování plynu, na výrobu elektřiny a výrobu plynu), nelicencované podnikatelské subjekty nepodnikající v energetických odvětvích
Modernizační fond
Program č. 1 – Modernizace soustav zásobování tepelnou energií (HEAT)
Podpora projektů pro využití OZE a nízkouhlíkových zdrojů primárně určených pro vytápění, jako změna palivové základny a modernizace rozvodů tepelné energie.
Podpora výroby energie z OZE a nízkouhlíkových zdrojů prostřednictvím modernizace (rekonstrukce nebo náhrady) zdroje, včetně případných systémů akumulace, se změnou palivové základny na OZE, energetické využití odpadu (kromě slámy a dalších zbytků z rostlinné výroby a za předpokladu dodržení principu hierarchie nakládání s odpady), zemní plyn, odpadní teplo (včetně využití vodíkových aplikací)
Podpora distribuce energie z OZE a nízkouhlíkových zdrojů prostřednictvím modernizace a budování nových tepelných rozvodů v rámci SZT (včetně případných systémů akumulace) za podmínky eliminace všech emisně intenzivních zdrojů do roku 2030 v těchto SZT
Vhodní příjemci podpory:
Fyzické či právnické osoby na základě licence na výrobu tepelné energie a/nebo elektrické energie a licence na rozvod tepelné energie
Program č. 2 – Podpora projektů nových nepalivových obnovitelných zdrojů energie (RES+)
Podpora projektů nových nepalivových obnovitelných zdrojů energie.
Výstavba fotovoltaických elektráren (FVE), mimo plochy zemědělského půdního fondu a lesních pozemků (omezení se netýká projektů tzv. agrofotovoltaiky, kombinující výrobu fotovoltaické elektřiny s pěstováním zemědělských plodin)
FVE na obtížně využitelných územích zasažených průmyslovou, těžební či obdobnou činností, včetně vodních ploch, FVE integrované do budov, popř. vystavěných na stávajících zpevněných, plochách v bezprostřední blízkosti budovy či v areálu budov, FVE realizovaných na dlouhodobě pronajatých pláštích nebytových budov, popř. vystavěných na stávajících zpevněných plochách v bezprostřední blízkosti budovy či jejího areálu
Výstavba a modernizace větrných a malých vodních elektráren s instalovaným výkonem maximálně do 10 MW včetně
Podpora systémů akumulace elektrické energie (pouze jako součást projektu nového zdroje)
Vhodní příjemci podpory:
Držitelé licence pro podnikání v energetických odvětvích (výroba elektřiny)
Lepší zázemí pro turisty se chystá u břehů Slezské Harty na Bruntálsku. V rámci projektu by se zde mělo vybudovat:
hygienické zázemí pro návštěvníky – toalety, sprchy, převlékárny, úschovny
veřejná tábořiště či kempy
veřejné pláže
občerstvení
půjčovny kol, lodiček a dalšího sportovního vybavení
rybářské základny
Zároveň se bude rozvíjet lodní doprava, již nyní byl zahájen provoz elektrolodi s dvěma elektromotory, lithiovou baterií a solárními panely. O její provoz a veškerou lodní dopravu se stará svazek obcí Slezská Harta. Vzniknout zde mají i kvalitní přístaviště pro lodní dopravu nebo jachetní a veřejná kotviště.
Na letišti Leoše Janáčka v Mošnově dojde ke kompletní rekonstrukci vzletové a přistávací dráhy i příletového terminálu. Vybudují se nové cargo haly pro nákladní dopravu a hangáry pro parkování letadel.
Realizace projektu vytvoří nezbytné podmínky pro zajištění bezpečného a spolehlivého provozu pohybových ploch letiště na dalších min. 25 let.
Pro krajinu mezi Karvinou, Havířovem a Orlovou, která byla v minulosti zasažena těžbou uhlí, je nyní potřeba najít nové využití. Stane se územím plným pohybu, chytrých řešení a nové energie.
Projekt se zaměří na takové aktivity, které podpoří všestranný a udržitelný rozvoj regionu a budou respektovat stávající unikátní hodnoty území. Vzniknou zde například volnočasové areály a cyklostezky i zázemí pro lehký průmysl, výzkum a vývoj.
Projekt počítá se spoluprací obcí, firem a dalších důležitých partnerů v území. Zapojit by se do něj měla také veřejnost. Dobře zvládnutý projekt bude inspirací pro další území pohornické krajiny.
Kvalitní technické vzdělaní žáků i pedagogů pomůže zajistit nová střední škola, která bude působit v prostorách Vysoké školy báňské v Ostravě. Díky tomu se na vzdělávacím programu budou podílet univerzitní odborníci, celá činnost akademie bude s provozem VŠB-TUO úzce propojena.
Cílem je objevit technicky talentované žáky a nabídnout jim možnost využít nejmodernější vybavení vysoké školy již v rámci středoškolského studia.
Zároveň by nová střední škola mohla svým unikátním pojetím a zaměřením přilákat žáky z jiných regionů a tím přispět ke zmírnění negativního trendu, kterým je odliv zejména mladých lidí z kraje.
