Museum+ v DOV

Nositel projektu: MUSEum+, s.p.o
Celkové náklady: 2 mld. Kč
Přípravná fáze: 2021-2023

Realizační fáze: 2024-2026
Zahájení provozu: 2027

Unikátní výstavní prostor se sbírkami z národních i mezinárodních muzeí má vzniknout v Dolní oblasti Vítkovic. Projekt přispěje k transformaci regionu i posílení metropolitní image Ostravy. Jedná se totiž o její první státní muzeum.

Expozice zaměřené na přírodní vědy, společenské vědy a umění pomohou zkvalitnit vzdělávání dětí, žáků a studentů v kraji. Díky novému muzeu budou v Ostravě k vidění vysoce kvalitní exponáty z národních i mezinárodních sbírek. Projekt zároveň podpoří záchranu chátrajících vysokých pecí 4 a 6 a pomůže se zkvalitněním image uhelných regionů.

Memorandum o vzniku muzea podepsali zástupci státu, kraje, Ostravy i Dolních Vítkovic v říjnu 2019. Museum+ patří mezi strategické projekty vládního programu Restart zaměřeného na restrukturalizaci těžbou postižených regionů.

Černá kostka: Moravskoslezská vědecká knihovna

Nositel projektu: Moravskoslezský kraj
Celkové náklady: 2 mld. Kč
Doba realizace: 2021-2026
Zahájení provozu: 2027

Černá kostka se stane nejen novým sídlem Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě, ale také centrem pro digitální transformaci regionu, vědu a inovace, a přispěje tak k naplňování krajské vize „od coal mining k data mining“. Prostřednictvím kreativních vzdělávacích programů bude seznamovat odbornou i laickou veřejnost s novými trendy v oblasti smart technologií, knihovnictví, kreativní kultury i environmentálního vzdělávání.

Nabídkou vzdělávacích programů chce projekt Černá kostka předcházet zvyšování nezaměstnanosti v regionu. Zaměřuje se na rekvalifikaci pro pracovní pozice související s digitalizací a zprostředkováváním informací. Nabídne nová pracovní místa v oblasti informačních technologií a vzdělávání i stáže pro studenty.

Energeticky úsporná budova Černé kostky bude disponovat inteligentním ovládáním a bude dostupná hromadnou dopravou. Její součástí bude středisko klimatické osvěty, které kromě EVVO poskytne také energetické poradenství.

Inspiraci a zkušenosti sbírali autoři projektu u podobných vědeckých knihoven, zaujaly je například renovované prostory knihovny Aarhuské univerzity v Dánsku nebo knihovna Univerzity Malmö ve Švédsku. Nejvíce je oslovily dvě knihovny – knihovna technické univerzity DTU v dánském Lyngby a její koncept smart library a knihovna Oodi v Helsinkách. Z českých knihoven pro ně byla vzorem Národní technická knihovna v Praze.

3 otázky pro autory projektu

Jak bude nová knihovna naplňovat roli komunitního centra pro studenty, vědce a inovátory?

Černá kostka má ambicí být polyfunkčním komunitním centrem, a to nejen pro studenty, vědce a inovátory, ale i pro širokou veřejnost. Chceme propojit možnosti nejnovějších technologií, neformální i celoživotní vzdělávání a kulturní dědictví do zcela nových formátů, jako jsou například živé nebo společenské laboratoře (living labs, social labs). Zároveň chceme na této široké komunitní a znalostní základně vytvářet podmínky pro vznik inovací. Prioritní jsou pro nás přitom inovace v kreativním průmyslu a kreativní kultuře.

Co si můžeme představit pod pojmem centrum digitalizace?

Nové špičkové digitalizační pracoviště umožní systematickou a profesionální digitalizaci rozsáhlých fondů a sbírek z paměťových institucí regionu, zároveň zajistí jejich dlouhodobé uchovávání a ochranu digitálních dat. Proběhne celková digitální transformace kultury Moravskoslezského kraje. Digitalizovaný obsah bude prezentován v různých formách – digitální knihovny, virtuální sbírky, rozšířená virtuální realita, virtuální prohlídky a podobně. Všechny tyto výstupy se pak objeví na novém regionálním kulturním portálu. Pozornost zde bude výrazně věnována i průmyslové historii a průmyslovému dědictví s cílem podchytit specifika uhelného kraje.

Co nabídne Černá kostka oproti současné knihovně?

Ve zkratce, provoz 24 hodin denně 7 dní v týdnu 365 dnů v roce, 2 podzemní a 9 nadzemních podlaží, 164 parkovacích míst, 1,2 mil. ks svazků, chytré technologie, inteligentní řídicí systém budovy, automatizované ovládání intenzity světla a teploty, knihovní systém nové generace, robotický systém pro manipulaci s fondem, třídička fondu, 5G síť, samoobslužný provoz, QR kódy, nahrávací studio, 3D tiskárny, 3D pera, 3D skener, virtuální realita, výukoví roboti, výukové sady IoT, laserová řezačka, plotr, termolis, kolaborativní robotické rameno, programovací šicí a vyšívací stroje…

K dispozici budou týmové i individuální studovny, multimediální učebny, experimentální kino, konferenční sály, výstavní prostory, literární kavárna s noční studovnou a v celé budově řadu studijních a relaxačních zón.

Centrum pro výzkum energetické a sociální změny (REFRESH)

Nositel projektu: VŠB – Technická univerzita Ostrava
Celkové náklady: 3,99 mld. Kč
Přípravná fáze: 2022

Realizační fáze: 2023-2025

Centrum energetických a environmentálních technologií (CEET) má ambici stát se evropským výzkumným centrem energetických kompetencí. Odborníci z různých oborů zde pracují na vývoji metod a technologií zajišťujících energetickou soběstačnost a surovinovou nezávislost regionu. Zabývají se i tím, jak efektivně využít odpadové hospodářství nebo lokální obnovitelné zdroje.

CEET navazuje na Národní centrum pro energetiku, jehož výzkumné základny již dnes využívá. Stávající výzkumné technologie a laboratoře však potřebuje modernizovat.

Hlavním cílem projektu je podpora surovinové nezávislosti, energetické soběstačnosti a bezpečnosti České republiky s využitím nových metod a prostředků. Díky projektu může dojít k efektivní transformaci současného stavu energetiky na bezuhlíkové technologie s vazbou na efektivní cirkulární ekonomiku a rozvoj vodíkové energetiky.

Expat Centrum Ostrava

Expat Centrum Ostrava by mělo pomáhat tvořit a rozvíjet podmínky pro začleňování cizinců žijících v Ostravě a regionu do života a pracovního trhu. Centrum by mělo být také klíčovým partnerem místních zahraničních firem v oblasti komunikace s cizinci, hledání jejich pracovního a volnočasového uplatnění a vyžití. Jedná se o veřejnou službu, jejímž cílem je přilákání a udržení cizinců v regionu. 

Hlavní cílovou skupinou centra jsou zahraniční odborníci kreativních, manažerských, výzkumných, a akademických profesí včetně rodinných příslušníků, kteří pracují a žijí v Ostravě a blízkém okolí, nebo zvažují přestěhování do regionu. Těchto odborníků je v našem regionu nedostatek. Z tohoto důvodu je potřeba budovat takové podmínky, které by je motivovaly přijet právě sem nebo v Ostravě  a okolí zůstat, například po studiu vysoké školy. 

Expat centrum by mělo být místem, kde budou cizinci v regionu získávat praktické informace a pomoc.  Aby si ve městě co nejdříve zvykli a cítili se v něm příjemně, poskytuje centrum na jednom místě najdou vše potřebné – od nabídky práce po bydlení, přes možnosti odborných i neformálních setkání až po vzdělávání a volnočasové aktivity. Cílem je mimo jiné udržet cizince na zdejším pracovním trhu. Vzniká tedy centrum, které zajistí komunikaci mezi městem, partnery a těmi, kteří přijíždějí, aby zde nějakou dobu žili a třeba i trvale zůstali. 

Expat centrum sídlí na ulici Tyršova 1683/20 v Ostravě. Více informací naleznete na webu www.ostravaexpat.eu. Nenechte si ujít aktuality a přihlaste se na odběr novinek (newsletter). Sledujte také Facebook a Instagram Ostrava Expat Centre.

Služby a domovy pro seniory

Hlavním cílem je zajistit dlouhodobě udržitelné řešení potřeb obyvatel vyplývající z demograficko-sociálních změn v kraji. Dojde k rozvoji kapacity sociálních služeb pro seniory, např. V Domově Březiny v Petřvaldu, v Domově pro seniory v Kopřivnici, Domově Duha v Novém Jičíně, v Domově pro seniory v Havířově či v Příboře. Vznikne nová pobytová služba v Ostravě a v Dětmarovicích. Nadále budou rozvíjeny kapacity nejen pobytových, ale i terénních služeb pro seniory. Cílem je zvýšit využití moderních technologií v sociálních službách včetně zapojení SMART technologií do asistenční péče. Moravskoslezský kraj chce rozvíjet inovativní aktivity aplikované sociální práce ve spolupráci s vysokými školami. 

Vybavení a rozvoj služeb zdravotnických zařízení

Cílem souboru projektů je zajistit dostatečný počet zdravotnického personálu a dostupnost zdravotní péče v celém kraji. Je nutné investovat do modernizace nemocničních zařízení a obnovy a modernizace přístrojové techniky. Dále bude pokračovat elektronizace v oblasti zdravotnictví tak, aby byla poskytovaná péče pro pacienty pohodlnější a přehlednější. Elektronické objednávkové systémy zkrátí čekací doby. Telemedicína umožní lékařům sledovat fyziologické funkce pacientů i na dálku. S lepším systémem pro sdílení dat a komunikaci mezi jednotlivými zařízeními může vzniknout tzv. bezpapírová nemocnice. Zaznamenání průběhu léčby bude snadnější. Orientační a navigační systémy ve zdravotnických zařízeních budou pacienta snáze navigovat na potřebné místo. Budou dobudovány nové kapacity zdravotnické záchranné služby, včetně investic do dalšího vzdělávání zaměstnanců, adekvátního vybavení v oblasti ICT, materiálně technického vybavení a zabezpečení pro kvalitní a bezpečné poskytování služeb. 

Odborné, kariérové a polytechnické vzdělávání v Moravskoslezském kraji

Projekt je zaměřen na řešení rozvojových priorit Moravskoslezského kraje, jako je zvýšení kvality vzdělání a uplatnitelnosti absolventů na trhu práce, které vycházejí z celé řady reálných problémů – nedostatek absolventů technických a řemeslných profesí související s průmyslovou tradicí regionu a vysokou poptávkou ze strany zaměstnavatelů, malá popularita technických oborů, nedostatek kvalitních informací o trhu práce, odchod talentovaných lidí z kraje, nedostatečná spolupráce škol se zaměstnavateli apod. 

Cílem projektu je popularizace a zatraktivnění polytechnického a odborného vzdělávání na středních školách; podpora vzájemné spolupráce mezi základními a středními školami; podpora spolupráce škol se zaměstnavateli; zvýšení kvality absolventů středních škol a usnadnění jejich přechodu na trh práce, případně na další stupeň vzdělávání; zvýšení kvality personálního zázemí škol; podpora kariérového poradenství ve školách a snížení odchodů ze vzdělávání; podpora čtenářské a matematické gramotnosti. 

Smart and Green District (SMARAGD)

Cílem integrovaného projektu je vytvoření silného jádra inovačního ekosystému, jehož základem je sdílená výzkumná a inovační infrastruktura poskytující špičkové zázemí a služby podporující inovace a spolupráci v oblasti nových podnikatelských aktivit s vysokou přidanou hodnotou.  Bude podpořen vznik technologického vybavení odpovídající potřebám současných inovativních firem, sdílené laboratoře pro průmyslový výzkum, vývoj a testování nových technologií, dílny pro lehkou výrobu funkčních vzorků a prototypů apod. Srdce projektu bude lokalizováno do Ostravy Poruby, kdy bude využito blízkosti vědeckotechnologického parku, Fakultní nemocnice, Vysoké školy báňské – Technické univerzity či superpočítače. Dalším cílem projektu je zamezení odchodu talentovaných lidí z regionu a podpora vzniku inovativních firem mezinárodního významu. 

Digital Innovation Hub (DIH)

Cílem projektu je podpora zavádění digitálních inovací ve firmách i ve společnosti. Prostřednictvím vyšší míry nebo nových způsobů využívání digitálních technologií a znalostí budou v rámci DIHu poskytovány služby klientům, které přispějí k růstu jejich konkurenceschopnosti v podobě zlepšování jejich procesů, produktů i služeb, zároveň se jeho aktivity zaměří na vytváření a využívání nových business (rozvojových) příležitostí např. formou vzniku start-ups. Klientem DIHu jsou zejména malé a střední firmy, ale také velké firmy, veřejná správa a další entity společenského ekosystému, např. budoucí start-ups, sociální komunity. Koncepce DIHu je postavena na 4 pilířích:  

1. Možnost přístupu k testování (před samotnou investicí);  
2. Dovednosti a vzdělávání;  
3. Podpora při hledání investic;  
4. Inovační ekosystém a síťování.    

Podnikavý region (PODREG)

Podnikavý region (zkráceně PODREG) je projekt, jehož cílem je zvýšení počtu podnikatelů v Moravskoslezském kraji. PODREG motivuje k podnikání všechny obyvatele napříč krajem, podporuje zajímavé projekty a snaží se o nalezení technologických a inovačních špiček. Aby byl v rámci Moravskoslezského kraje dosah pomoci co největší, došlo k navázání spolupráce Moravskoslezského inovačního centra s dalšími organizacemi podporujícími podnikání a byla vytvořena tzv. Start Up Community. Start Up Community pak společnými silami pomáhá startupům, začínajícím podnikatelům či malým a středním podnikům zefektivnit jejich podnikatelské začátky. Hlavními nástroji Podnikavého Regionu jsou programy Start Up Voucher (SUV) a Voucher pro Začínající Firmy (VZF), které nejlepším projektům/firmám mohou poskytnout mimo jiné i finanční polštář v začátcích podnikání. 

Vysokorychlostní trať Ostrava – Praha

Cílem projektu je zkrátit časovou dostupnost mezi hlavními hospodářskými centry České republiky a vytvořit společný prostor, kde rozhodující není fyzická vzdálenost těchto center. Nutné je také přiblížit regiony k hlavním centrům a vytvořit podmínky pro další rozvoj regionu díky lepší distribuci ekonomických příležitostí a lepšího rozložení ekonomické aktivity. Zvýší se tak konkurenceschopnost železniční dopravy na dopravním trhu a tím i zvýšení jejího využití a převedení dopravní zátěže z environmentálně méně šetrných způsobů dopravy. 

Energetické úspory ve veřejných budovách

Projekt řeší snížení energetické náročnosti spotřeby elektrické energie v budovách, a to pomocí instalace fotovoltaických panelů včetně bateriového uložiště, který je součástí její instalace.  

Snaha o energetickou nezávislost společně s rostoucími cenami energií je cestou, jak snížit náklady budovy na její provoz. Ukládání vyrobené energie do bateriového uložiště je tak odpovědí na otázku, jak a co nejlépe hospodařit s vyrobenou energií a pokrýt spotřebu budovy v požadované době. 

Obnovitelné zdroje energie, smart grids ​

OP Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost 

Specifický cíl 3.2 – Podpora energie z obnovitelných zdrojů 

Cílem je efektivní a šetrné využívání obnovitelných zdrojů energie, zvyšování jejich podílu, snižování spotřeby primárních energetických zdrojů či podpora podniků ve využívání OZE.  

  • podpora solárních termických systémů, solárních elektráren 
  • podpora malých vodních elektráren, podpora větrných elektráren 
  • podpora tepelných čerpadel 
  • podpora efektivního využití bioplynu při výrobě tepla a elektrické energie za podmínky kombinované výroby elektřiny a tepla 
  • podpora transformace stávajících výroben elektřiny z bioplynu na výrobny biometanu a výstavba nových výroben biometanu, a to včetně jejich připojení na plynárenské sítě anebo místní infrastrukturu 
  • podpora efektivního využití biomasy při výrobě tepla a elektrické energie za podmínky kombinované výroby elektřiny a tepla, případně monovýroby tepla z biomasy formou výstavby nových výroben a výstavbou a modernizací tepelných rozvodných zařízení 
  • podpora výstavby zařízení na výrobu pokročilých biopaliv pro jejich využití v dopravě. 
  • podpora akumulace energie a transformace energie mezi energonositeli 

Vhodní příjemci podpory: 

Podnikatelské subjekty – malé, střední a velké podniky včetně podniků až ze 100 % vlastněných veřejným sektorem 

Specifický cíl 3.3 – Rozvoj inteligentních energetických systémů, sítí a skladování na místní úrovni 

Modernizace a výstavba energetických soustav s implementací inteligentních prvků zaměřených na rozvoj inteligentních energetických systémů a sítí (plyn a elektřina). 

  • instalace inteligentních prvků v energetických sítích za účelem rozvoje/vzniku smart grids, využití zařízení pro ukládání energie v elektrizační soustavě (akumulaci), výstavba, posílení, rekonstrukce a modernizace přenosových/přepravních a distribučních soustav a související infrastruktury, snížení technických ztrát a zvýšení účinnosti energetických soustav, zavádění systémů řízení spotřeby energie 
  • výstavba konverzních zařízení Power-to-Gas ke konverzi elektřiny z OZE na nové druhy plynů, výstavba metanizačních jednotek, výstavba zařízení/stanic na zachytávání CO2 (technologie CCS/CCU), výstavba konverzních zařízení/výroben nových druhů nízkoemisních/nízkouhlíkových plynů  
  • připojení výroben a konverzních zařízení k plynárenské soustavě, osazení plynových expanzních turbín v RS spojených s výrobou elektrické energie, výstavba zkapalňovacích stanic 
  • modernizace a úprava plynárenské soustavy, výstavba plynovodů a modernizace zásobníků plynu včetně instalace nových podzemních sond, moderních kompresorů a bezpečnostních prvků, vytvoření dodatečné potřebné kapacity na plynárenské soustavě, která reaguje na nahrazování uhlí zemním plynem u velkých elektrických, tepelných a průmyslových zdrojů 
  • instalace inteligentních prvků v plynárenských sítích a software za účelem rozvoje/vzniku smart grids a pro efektivní řízení integrace nových druhů plynu 

Vhodní příjemci podpory: 

Licencované subjekty podnikající v energetických odvětvích (provozovatelé přenosové, přepravní, distribuční soustavy, držitelé licencí na uskladňování plynu, na výrobu elektřiny a výrobu plynu), nelicencované podnikatelské subjekty nepodnikající v energetických odvětvích 

Modernizační fond  

Program č. 1 – Modernizace soustav zásobování tepelnou energií (HEAT) 

Podpora projektů pro využití OZE a nízkouhlíkových zdrojů primárně určených pro vytápění, jako změna palivové základny a modernizace rozvodů tepelné energie. 

  • podpora výroby energie z OZE a nízkouhlíkových zdrojů prostřednictvím modernizace (rekonstrukce nebo náhrady) zdroje, včetně případných systémů akumulace, se změnou palivové základny na OZE, energetické využití odpadu (kromě slámy a dalších zbytků z rostlinné výroby a za předpokladu dodržení principu hierarchie nakládání s odpady), zemní plyn, odpadní teplo (včetně využití vodíkových aplikací) 
  • podpora distribuce energie z OZE a nízkouhlíkových zdrojů prostřednictvím modernizace a budování nových tepelných rozvodů v rámci SZT (včetně případných systémů akumulace) za podmínky eliminace všech emisně intenzivních zdrojů do roku 2030 v těchto SZT 

Vhodní příjemci podpory: 

Fyzické či právnické osoby na základě licence na výrobu tepelné energie a/nebo elektrické energie a licence na rozvod tepelné energie 

Program č. 2 – Podpora projektů nových nepalivových obnovitelných zdrojů energie (RES+) 

Podpora projektů nových nepalivových obnovitelných zdrojů energie.  

  • výstavba fotovoltaických elektráren (FVE), mimo plochy zemědělského půdního fondu a lesních pozemků (omezení se netýká projektů tzv. agrofotovoltaiky, kombinující výrobu fotovoltaické elektřiny s pěstováním zemědělských plodin) 
  • FVE na obtížně využitelných územích zasažených průmyslovou, těžební či obdobnou činností, včetně vodních ploch, FVE integrované do budov, popř. vystavěných na stávajících zpevněných, plochách v bezprostřední blízkosti budovy či v areálu budov, FVE realizovaných na dlouhodobě pronajatých pláštích nebytových budov, popř. vystavěných na stávajících zpevněných plochách v bezprostřední blízkosti budovy či jejího areálu 
  • výstavba a modernizace větrných a malých vodních elektráren s instalovaným výkonem maximálně do 10 MW včetně 
  • podpora systémů akumulace elektrické energie (pouze jako součást projektu nového zdroje) 

Vhodní příjemci podpory: 

Držitelé licence pro podnikání v energetických odvětvích (výroba elektřiny) 

Inovace, výzkum a vývoj​

OP Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost

Specifický cíl 1.1 – Posílení výzkumných a inovačních kapacit a zavádění pokročilých technologií 

Je podporována realizace podnikového VaV, budování a rozvoj infrastruktury a zavádění výsledků výzkumu a vývoje do podnikové praxe.  

  • realizace podnikového VaI, zejména ve spolupráci s VO – podle priorit RIS3 
  • zavádění výsledků výzkumu a vývoje ve formě inovací do podnikové praxe; zavádění organizačních a procesních inovací; ochrana a využívání duševního vlastnictví 
  • zavádění a rozšiřování digitálních a dalších pokročilých inovačních technologií v podnicích 
  • inovační vouchery (spolupráce MSP a výzkumných organizací s cílem zavádět nové inovační řešení a využití pokročilých technologií 
  • budování a rozvoj infrastruktury pro VaI, testování a ověřování technologií v podnikatelském sektoru 
  • sdílené kapacity pro VaI – klastry, technologické platformy, inovační centra, huby/co-workingová centra atd. 
  • rozvoj transferu znalostí, komercializace, podpora při ověřování výsledků VaI a jejich uvádění na trh (zvýšení horizontální mobility (podniky – VO – školy) 

Vhodní příjemci podpory: 

Podnikatelské subjekty – malé a střední podniky, výzkumné organizace, velké podniky (zahrnující spolupráci s MSP) 

Digitalizace a vysokorychlostní internet​

OP Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost 

Specifický cíl 5.1 – Zvýšení digitálního propojení 

Cílem je umožnit vysokorychlostní přístup k internetu prostřednictvím sítí elektronických komunikací velmi vysoké kapacity pro obyvatele, podnikatele, komerční společnosti a hlavní socioekonomické aktéry 

  • modernizace, resp. rozšiřování stávající infrastruktury pro vysokorychlostní přístup k internetu velmi vysoké kapacity s využitím zejména kabelů s optickými vlákny 
  • zřizování nových sítí pro vysokorychlostní přístup k internetu prostřednictvím sítí s velmi vysokou kapacitou založených zejména na kabelech s optickými vlákny.  
  • vytváření pasivní/fyzické infrastruktury potřebné pro budování vysokorychlostního přístupu k internetu prostřednictvím sítí s velmi vysokou kapacitou  
  • podpora využívání nových konstrukčních prvků a technologických postupů pro budování infrastruktury vysokokapacitních sítí s cílem zrychlení a zlevnění výstavby 
  • opatření na straně poptávky včetně její agregace například využitím voucherů na služby vysokorychlostního připojení prostřednictvím sítí s velmi vysokou kapacitou 
  • vybudování odborné a technické kapacity v území, usnadňující a zrychlující interakci aktérů při budování sítí s velmi vysokou kapacitou v regionech  
  • podpora informovanosti o technické infrastruktuře a jejího sdílení, a to i s využitím informačních zdrojů veřejné správy 
  • vytváření informačních nástrojů stimulujících poptávku a zlepšujících informovanost veřejnosti o službách a sítích elektronických komunikací 
  • podpora efektivního sběru, ověřování a zpracování dat o sítích a službách elektronických komunikací 

Vhodní příjemci podpory: 

Podnikatelské subjekty – malé a střední a velké podniky, domácnosti, organizace vlastněné a zřizované státem, obce nebo sdružení obcí, případně kraje, socioekonomičtí aktéři, orgány státní či veřejné správy 

Zaměstnanost

OP Zaměstnanost+ 

Specifický cíl 1.1 Zlepšit přístup k zaměstnání pro všechny uchazeče o zaměstnání, zejména mladé lidi a dlouhodobě nezaměstnané a znevýhodněné skupiny na trhu práce a neaktivní osoby, podporovat samostatně výdělečné činnosti a sociální ekonomiku 

  • podpora vzdělávání – získání rekvalifikace či profesní kvalifikace, opatření k prevenci vyloučení z trhu práce, podporující návrat do studia 
  • poradenské a informační činnosti pro znevýhodněné skupiny, pro osob vstupujících na trh práce, osob se zdravotním postižením, prevence zadlužení 
  • motivační aktivity  
  • podpora aktivit vedoucích k získání udržitelného a vhodného zaměstnání  
  • doprovodná opatření umožňující začlenění podpořených osob na trh práce 

Vhodní příjemci podpory: 

Bude upřesněno  

Specifický cíl 1.2 – Modernizovat instituce a služby trhu práce s cílem posoudit a předvídat potřeby dovedností a zajistit včasnou, individuálně uzpůsobenou pomoc i podporu při vytváření souladu mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce, jakož i během přechodů mezi zaměstnáními a během mobility 

  • modernizace, podpora rozvoje a kapacit veřejných služeb zaměstnanosti a institucí pro oblast dalšího vzdělávání s ohledem na potřeby trhu práce
  • tvorba, rozvoj a realizace vzdělávacích programů 
  • zavádění poradenské práce včetně kariérového poradenství  
  • lepší slaďování nabídky a poptávky trhu práce, predikce vývoje trhu práce, popis profesí a jejich kvalifikací   
  • spolupráce na národní a regionální úrovni při realizaci politiky zaměstnanosti  
  • podpora sítě EURES 
  • podpora systémových opatření v oblasti dalšího vzdělávání, zvyšování kvalifikace 

Vhodní příjemci podpory: 

Bude upřesněno  

Specifický cíl 1.3 – Prosazovat rovnováhu mezi muži a ženami na TP, lepší rovnováha mezi prací a osobním životem – včetně přístupu k péči o děti a péči o závislé osoby 

Podpora aktivit vedoucích ke snižování nerovného odměňování žen a mužů.  

  • podpora služeb pro děti do tří let případně starších (i podnikových) včetně vzdělávání  
  • podpora zavádění flexibilních forem práce – vzdělávání osvěta a poradentství pro zaměstnavatele a přímá finanční podpora pomoci mzdových příspěvků) 
  • podpora zavádění managementu mateřské a rodičovské  
  • realizace genderových auditů u zaměstnavatelů  

Vhodní příjemci podpory: 

Bude upřesněno 

OP Spravedlivá transformace 

Podporovaná oblast j-h) – Zvyšování kvalifikace a rekvalifikace pracovníků včetně aktivního začleňování uchazečů o zaměstnání 

Vhodní příjemci podpory: 

Bude upřesněno  

Energetické úspory, OZE

OP Životní prostředí

Specifický cíl 1.1 – Podpora opatření v oblasti energetické účinnosti

Jsou podporovány aktivity zaměřené na snižování energetické náročnosti veřejných budov a veřejné infrastruktury, zejména:

  • snížení energetické náročnosti systémů technologické spotřeby energie
  • výstavba nových veřejných budov s parametry pro pasivní či plusové budovy
  • zlepšení kvality vnitřního prostředí budov
  • zvýšení adaptability budov/infrastruktury na změnu klimatu

Vhodní příjemci podpory:

Obce, kraje a jejich organizace jako jsou např. školy, kulturní a sportovní zařízení, vysoké školy, veřejné výzkumné instituce, obchodní společnosti vlastněné ze 100 % veřejným subjektem, státní podniky, organizační složky státu apod, spolky, církve, fundace, ústavy apod.

Specifický cíl 1.2 – Podpora energie z obnovitelných zdrojů

Jsou podporovány aktivity spojené se zvyšováním využití obnovitelných zdrojů energie, zejména:

  • výstavba a rekonstrukce obnovitelných zdrojů energie pro veřejné budovy a pro zajištění dodávek systémové energie ve veřejném sektoru
  • výměna nevyhovujících spalovacích zdrojů na tuhá paliva a pořizování domovních předávacích stanic

Vhodní příjemci podpory:

Obce, kraje a jejich organizace jako jsou např. školy, kulturní a sportovní zařízení, vysoké školy, veřejné výzkumné instituce, obchodní společnosti vlastněné ze 100 % veřejným subjektem, státní podniky, organizační složky státu apod, spolky, církve, fundace, ústavy apod.

Modernizační fond

Program č. 2 – Podpora projektů nových nepalivových obnovitelných zdrojů energie (RES+)

Podpora projektů nových nepalivových obnovitelných zdrojů energie.

  • výstavba fotovoltaických elektráren (FVE), mimo plochy zemědělského půdního fondu a lesních pozemků (omezení se netýká projektů tzv. agrofotovoltaiky, kombinující výrobu fotovoltaické elektřiny s pěstováním zemědělských plodin)
  • FVE na obtížně využitelných územích zasažených průmyslovou, těžební či obdobnou činností, včetně vodních ploch, FVE integrované do budov, popř. vystavěných na stávajících zpevněných, plochách v bezprostřední blízkosti budovy či v areálu budov, FVE realizovaných na dlouhodobě pronajatých pláštích nebytových budov, popř. vystavěných na stávajících zpevněných plochách v bezprostřední blízkosti budovy či jejího areálu
  • výstavba a modernizace větrných a malých vodních elektráren s instalovaným výkonem maximálně do 10 MW včetně
  • podpora systémů akumulace elektrické energie (pouze jako součást projektu nového zdroje)

Vhodní příjemci podpory:

Držitelé licence pro podnikání v energetických odvětvích (výroba elektřiny)

Program č. 7 – Energetická účinnost ve veřejných budovách a infrastruktuře (ENERGov)

Podpora komplexních opatření ke zlepšení energetické účinnosti a využití obnovitelných a nízkoemisních zdrojů ve veřejných budovách, budovách státu a veřejné infrastruktuře

  • snížení energetické náročnosti veřejných budov a veřejné infrastruktury
  • snížení energetické náročnosti systémů technologické spotřeby energie
  • výstavba nových veřejných budov, které budou splňovat parametry pro pasivní nebo plusové budovy
  • výstavba a rekonstrukce obnovitelných zdrojů energie pro veřejné budovy
  • výstavba a rekonstrukce obnovitelných zdrojů energie pro zajištění dodávek systémové energie ve veřejném sektoru

Vhodní příjemci podpory:

Organizace jako jsou např. školy, kulturní a sportovní zařízení, vysoké školy, veřejné výzkumné instituce, obchodní společnosti vlastněné ze 100 % veřejným subjektem, státní podniky, organizační složky státu, státní příspěvkové organizace, spolky, církve, fundace, ústavy.

Termín vyhlášení výzvy:
Vyhlášení výzev se očekává v roce 2025

Obnovitelné zdroje energie, smart grids

OP Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost

Specifický cíl 3.2 – Podpora energie z obnovitelných zdrojů

Cílem je efektivní a šetrné využívání obnovitelných zdrojů energie, zvyšování jejich podílu, snižování spotřeby primárních energetických zdrojů či podpora podniků ve využívání OZE.

  • Podpora solárních termických systémů, solárních elektráren
  • Podpora malých vodních elektráren, podpora větrných elektráren
  • Podpora tepelných čerpadel
  • Podpora efektivního využití bioplynu při výrobě tepla a elektrické energie za podmínky kombinované výroby elektřiny a tepla
  • Podpora transformace stávajících výroben elektřiny z bioplynu na výrobny biometanu a výstavba nových výroben biometanu, a to včetně jejich připojení na plynárenské sítě anebo místní infrastrukturu
  • Podpora efektivního využití biomasy při výrobě tepla a elektrické energie za podmínky kombinované výroby elektřiny a tepla, případně monovýroby tepla z biomasy formou výstavby nových výroben a výstavbou a modernizací tepelných rozvodných zařízení
  • Podpora výstavby zařízení na výrobu pokročilých biopaliv pro jejich využití v dopravě.
  • Podpora akumulace energie a transformace energie mezi energonositeli

Vhodní příjemci podpory:

Podnikatelské subjekty – malé a střední podniky včetně podniků až ze 100 % vlastněných veřejným sektorem

Specifický cíl 3.3 – Rozvoj inteligentních energetických systémů, sítí a skladování na místní úrovni

Modernizace a výstavba energetických soustav s implementací inteligentních prvků zaměřených na rozvoj inteligentních energetických systémů a sítí (plyn a elektřina).

  • Instalace inteligentních prvků v energetických sítích za účelem rozvoje/vzniku smart grids, využití zařízení pro ukládání energie v elektrizační soustavě (akumulaci), výstavba, posílení, rekonstrukce a modernizace přenosových/přepravních a distribučních soustav a související infrastruktury, snížení technických ztrát a zvýšení účinnosti energetických soustav, zavádění systémů řízení spotřeby energie
  • Výstavba konverzních zařízení Power-to-Gas ke konverzi elektřiny z OZE na nové druhy plynů, výstavba metanizačních jednotek, výstavba zařízení/stanic na zachytávání CO2 (technologie CCS/CCU), výstavba konverzních zařízení/výroben nových druhů nízkoemisních/nízkouhlíkových plynů
  • Připojení výroben a konverzních zařízení k plynárenské soustavě, osazení plynových expanzních turbín v RS spojených s výrobou elektrické energie, výstavba zkapalňovacích stanic
  • Modernizace a úprava plynárenské soustavy, výstavba plynovodů a modernizace zásobníků plynu včetně instalace nových podzemních sond, moderních kompresorů a bezpečnostních prvků, vytvoření dodatečné potřebné kapacity na plynárenské soustavě, která reaguje na nahrazování uhlí zemním plynem u velkých elektrických, tepelných a průmyslových zdrojů
  • Instalace inteligentních prvků v plynárenských sítích a software za účelem rozvoje/vzniku smart grids a pro efektivní řízení integrace nových druhů plynu

Vhodní příjemci podpory:

Licencované subjekty podnikající v energetických odvětvích (provozovatelé přenosové, přepravní, distribuční soustavy, držitelé licencí na uskladňování plynu, na výrobu elektřiny a výrobu plynu), nelicencované podnikatelské subjekty nepodnikající v energetických odvětvích

Modernizační fond

Program č. 1 – Modernizace soustav zásobování tepelnou energií (HEAT)

Podpora projektů pro využití OZE a nízkouhlíkových zdrojů primárně určených pro vytápění, jako změna palivové základny a modernizace rozvodů tepelné energie.

  • Podpora výroby energie z OZE a nízkouhlíkových zdrojů prostřednictvím modernizace (rekonstrukce nebo náhrady) zdroje, včetně případných systémů akumulace, se změnou palivové základny na OZE, energetické využití odpadu (kromě slámy a dalších zbytků z rostlinné výroby a za předpokladu dodržení principu hierarchie nakládání s odpady), zemní plyn, odpadní teplo (včetně využití vodíkových aplikací)
  • Podpora distribuce energie z OZE a nízkouhlíkových zdrojů prostřednictvím modernizace a budování nových tepelných rozvodů v rámci SZT (včetně případných systémů akumulace) za podmínky eliminace všech emisně intenzivních zdrojů do roku 2030 v těchto SZT

Vhodní příjemci podpory:

Fyzické či právnické osoby na základě licence na výrobu tepelné energie a/nebo elektrické energie a licence na rozvod tepelné energie

Program č. 2 – Podpora projektů nových nepalivových obnovitelných zdrojů energie (RES+)

Podpora projektů nových nepalivových obnovitelných zdrojů energie.

  • Výstavba fotovoltaických elektráren (FVE), mimo plochy zemědělského půdního fondu a lesních pozemků (omezení se netýká projektů tzv. agrofotovoltaiky, kombinující výrobu fotovoltaické elektřiny s pěstováním zemědělských plodin)
  • FVE na obtížně využitelných územích zasažených průmyslovou, těžební či obdobnou činností, včetně vodních ploch, FVE integrované do budov, popř. vystavěných na stávajících zpevněných, plochách v bezprostřední blízkosti budovy či v areálu budov, FVE realizovaných na dlouhodobě pronajatých pláštích nebytových budov, popř. vystavěných na stávajících zpevněných plochách v bezprostřední blízkosti budovy či jejího areálu
  • Výstavba a modernizace větrných a malých vodních elektráren s instalovaným výkonem maximálně do 10 MW včetně
  • Podpora systémů akumulace elektrické energie (pouze jako součást projektu nového zdroje)

Vhodní příjemci podpory:

Držitelé licence pro podnikání v energetických odvětvích (výroba elektřiny)

Turistický rozvoj Jesenicka

Lepší zázemí pro turisty se chystá u břehů Slezské Harty na Bruntálsku. V rámci projektu by se zde mělo vybudovat:

  • hygienické zázemí pro návštěvníky – toalety, sprchy, převlékárny, úschovny
  • veřejná tábořiště či kempy
  • veřejné pláže
  • občerstvení
  • půjčovny kol, lodiček a dalšího sportovního vybavení
  • rybářské základny

Zároveň se bude rozvíjet lodní doprava, již nyní byl zahájen provoz elektrolodi s dvěma elektromotory, lithiovou baterií a solárními panely.
O její provoz a veškerou lodní dopravu se stará svazek obcí Slezská Harta. Vzniknout zde mají i kvalitní přístaviště pro lodní dopravu nebo jachetní a veřejná kotviště.

Rozvoj letiště Leoše Janáčka

Na letišti Leoše Janáčka v Mošnově dojde ke kompletní rekonstrukci vzletové a přistávací dráhy i příletového terminálu. Vybudují se nové cargo haly pro nákladní dopravu a hangáry pro parkování letadel.  

Realizace projektu vytvoří nezbytné podmínky pro zajištění bezpečného a spolehlivého provozu pohybových ploch letiště na dalších min. 25 let. 

Pohornická krajina Karvinska

Pro krajinu mezi Karvinou, Havířovem a Orlovou, která byla v minulosti zasažena těžbou uhlí, je nyní potřeba najít nové využití. Stane se územím plným pohybu, chytrých řešení a nové energie.

Projekt se zaměří na takové aktivity, které podpoří všestranný a udržitelný rozvoj regionu a budou respektovat stávající unikátní hodnoty území. Vzniknou zde například volnočasové areály a cyklostezky i zázemí pro lehký průmysl, výzkum a vývoj.

Projekt počítá se spoluprací obcí, firem a dalších důležitých partnerů v území. Zapojit by se do něj měla také veřejnost. Dobře zvládnutý projekt bude inspirací pro další území pohornické krajiny.

Další informace o projektu najdete na www.poho2030.cz

Technologická a podnikatelská akademie

Kvalitní technické vzdělaní žáků i pedagogů pomůže zajistit nová střední škola, která bude působit v prostorách Vysoké školy báňské v Ostravě. Díky tomu se na vzdělávacím programu budou podílet univerzitní odborníci, celá činnost akademie bude s provozem VŠB-TUO úzce propojena.

Cílem je objevit technicky talentované žáky a nabídnout jim možnost využít nejmodernější vybavení vysoké školy již v rámci středoškolského studia.

Zároveň by nová střední škola mohla svým unikátním pojetím a zaměřením přilákat žáky z jiných regionů a tím přispět ke zmírnění negativního trendu, kterým je odliv zejména mladých lidí z kraje.